Hydrobiologické cvičení na umělých mokřadech v Raduni
Napsal RNDr. Milan Kubačka
Sobota, 01 květen 2010
Výuka přírodovědy
na našich školách probíhá převážně v lavicích. Stejně tak se i ekologické
vztahy a ekologické pojmy vysvětlují ve třídě. Přitom je nanejvýš jasné, že
žáci a studenti neznají zástupce naší flory a fauny, jejich určování je pro ně
tabu. Nemají možnost poznat jejich prostředí. Vidět rostlinu nebo živočicha na
obrázku v učebnici, případně na obraze visícím na tabuli má stejný efekt
jako je vidět na obrazovce televize nebo na monitoru počítače.
Kdežto
vyučovat o přírodě v přírodě je docela jiné kafe. Ve třídě slyšíme šeptání
spolužáků, víceméně zajímavý výklad učitele a konečně očekávaný zvonek. U
rybníka, v lese, na louce nebo u řeky či v polích se, ať chceme nebo
nechceme, musíme oddat prostředí, ve kterém najdeme, pokud máme otevřené oči,
rostliny a živočichy v jejich přirozeném prostředí. U rybníka slyšíme kvákání
žab, v polích třeba zpěv skřivana polního, na rozkvetlé louce vnímáme vůní
kvetoucích rostlin. To je cesta k pochopení ekologických vztahů. Když si
ještě žáci a studenti uvědomí, na jakém podloží rostliny žijí, kteří
živočichové se jimi živí, když si všimnou různých požerků na různých částech rostlin,
stejně jako hmyzu, který na květech sbírá nektar a pyl, pak mají jen krůček k pochopení
potravní ho řetězce, ve kterém probíhá koloběh energie v přírodě. Totéž je
možné sledovat v jakémkoliv prostředí - ekosystému.
Studenti
Masarykovy střední zemědělské školy se učí poznávat vodní prostředí stojatých
vod a jejich faunu a floru na umělých mokřadech, které vytvořila ZO Českého
svazu ochránců přírody při firmě SEMIX PLUSO.
Před orientační tabulí
Příprava na vycházku
Před mokřadem
Tabule Raduňský mokřad
Nejdříve
jsme se se studenty sešli u tabule s mapou Raduně a okolí u prodejny
Jednoty. Zde jsme si ukázali trasu vycházky, která vedla podél potoka Raduňky a
rybníků až k tabuli s názvem Raduňský mokřad, umístěnou na začátku mokřadu.
Zde se studenti dověděli, proč byl vytvořen a s jakými obojživelníky a
bezobratlými živočichy se zde můžeme seznámit. Vytvořen byl především proto,
protože rybníky se vypouštějí a tak obojživelníci, kteří se mohou rozmnožovat
jen ve vodním prostředí, ztratili prostředí pro rozmnožování.
Odchyt živočichů
Odchyt živočichů
Skupina hydrobiologů
Odchyt živočichů
Vypuštěný rybník
Umělé mokřady
Vajíčka skokanů
Měření parametrů vody
Digitální měřič
Myšice lesní
Odchycené kuňky
Ropucha obecná
Skokan zelený
Blatnice skvrnitá
Čolek obecný
Čolek obecný
Čolci obecní
Kuňka obecná
Úlovky
Katka s ropuchou
Katka
Ropucha obecná
Změřené parametry vody
Z následujících
fotografií je patrné, jakou činnost studenti na exkurzi prováděli. Zjišťovali
pomocí digitálního měřiče pH, teplotu, nasycenost kyslíkem, konduktivitu (vodivost,
která je dána množstvím rozpuštěných minerálních látek).
Na tomto
terénním cvičení se kromě měření vlastností vody a jejich interpretací,
studenti seznámili s obojživelníky a jejich způsobem života. Blatnice skvrnitá zde nežije, byla pro demonstraci vypůjčena. Před 20 lety byla několikrát zjištěna na lokalitě v pískovně v Opavě - Palhanci. Kromě těcto zvířat měli studenti možnost vidět i myšici lesní, která se chytila do pasti, kterou jsme v blízkosti
mokřadu uložili do pařezu den před cvičením.
Foto: studenti, Mgr. Jana Stříbná,Mgr. Lenka Motyková, RNDr. Milan Kubačka
