Rušník muzejní Anthrenus museorum je 2 až 3 milimetry velký brouk, který
má oválné tělo pokryté černými a okrově žlutými šupinkami tvořící tři
příčné pásky.
|
Na většině škol není výjimkou, že se
sbírky hmyzu nacházejí v takovém stavu. Když se do ento-mologických
krabic dostane rušník muzejní, potom ji dokonale zruší. Ono těch 350
nakladených vajíček jedním broukem a z nich vylíhlých larev udělají své. |
Způsob života
Pohlavní dospělosti dosáhne za 4 až 12 měsíců. Dospělec se dožívá
maximálně 2 let. Samice naklade až 350 vajíček. U rušníka muzejního
škodí jeho larva, která žije v muzeích a devastuje tak zoologické
sbírky. Najít ji můžete také na půdách ve starých kožešinách, rounech,
herbářích či ve sbírkách hmyzu. Larva se šestkrát svléká, v dospělého
jedince se mění po 4 až 12 měsících v závislosti na teplotě a množství
potravy.
|
|
Dospělý brouk Wikipedia
|
Larva rušníka muzejního Wikipedia
|
Potrava
V larválním stádiu se rušník muzejní živí organickými zbytky, kožešinou,
uhynulými zvířaty, zoologickými sbírkami, ale také herbáři či starými
knihami. Nepohrdne ani starým bavlněným oblečením. Jako dospělý jedinec
se začne živit nektarem a pylem květin.
Prevence
Při prevenci proti rušníkovi muzejnímu je potřeba důkladný pravidelný
úklid. Odstraňujte uhynulá zvířata. Snažte se utěsnit veškeré štěrbiny a
praskliny. Napadené materiály buď odstraňte, nebo je skladujte po dobu 4
dnů při -20 C°.
Likvidace
Rušník je teplomilný brouk, takže pokud dojde k jeho zamoření, můžete
zamořené materiály či prostory vystavit teplotám -20°C podobu 4 dnů i
déle. Pokud se rozhodnete pro chemické hubení, lze jej provádět pomocí
Instop pásů zavěšených ve skříních, použitím chemických postřiků,
aerosolů či plynování. Brouci i larvy jsou celkem odolní vůči
chemikáliím, proto je třeba dávkování insekticidů zvýšit.
Fotografie sbírky Milan Kubačka
Text a fotografie rušníka muzejního Wikipedia
|