Nádherný anglický park poskytuje jeho současným obyvatelům zámku prostor
pro konání přírodovědné výuky na dendrologické stezce a zároveň
zapojení do různých environmentálních projektů. Patří mezi ně "Zelený
domov", "Pohádkový park" a zmíněný projekt naučná stezka "Pod zámeckou
věží". I na další projekty jsme se zeptali zástupkyně ředitele Střední
školya Dětského domova Ing. Gabriely Sglundové.
Mohla by jste prosím stručně charakterizovat vaší úlohu v na zámku a v
parku ve Velkých Heralticích? Jak jste se k této práci dostala?
Vystudovala jsem Mendlovou universitu v Brně, fakultu zahradnickou v
Lednici na Moravě. Po absolvování této fakulty mě lákala dendrologická
práce v zámeckých parcích a práce s dětmi v přírodě.
|
Zástupkyně ředitele Ing. Gabriela Sglundová u zámecké budovy, kde sídlí Střední škola a Dětský domov. |
Naskytlo se mi zaměstnání učitelky odborných předmětů v tehdejší
Zvláštní škole internátní ve Velkých Heralticích, oboru vzdělání
Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce. Nyní pracuji s žáky oboru
vzdělání Zahradnické práce se zaměřením na květinářské a aranžérské
práce. Láska k přírodě a práce s dětmi mi dodává energii a inspiraci
dávat dřevinným vegetačním prvkům nový kompoziční charakter - v tomto
případě: naše broukoviště. To, že vám environmentální výchova není
cizí, poznáme, když se projdeme parkem.
|
Zámek Velké Heraltice.
|
Kdo se nejvíc zasloužil o dendrologickou stezku a broukoviště?
Dendrologicka stezka i broukoviště jsou tvůrčí myšlenkou Ing. Gabriele
Sgundové prozradila p. Marta Králová - učitelka odborného výcviku oboru
vzdělání Zahradnické práce.
Park, stejně jako zámek, je chráněn NPÚ v Ostravě a jeho zaměstnanci k
nám často zavítají na periodické prohlídky stavu movité i nemovité
kulturní památky. Při té příležitosti se zaznamenává a fotografuje, a
jelikož mezi našimi zaměstnanci i dětmi nejsou jen odborníci v
zahradnickém oboru, ale přestože se profesně věnují naprosto odlišné
specializaci, rádi by si rozšířili odborné dendrologické obzory,
seznámili se se vzácnými dřevinami. Kombinací tohoto vnějšího i
vnitřního impulzu vznikl nápad označit jednotlivé stromy a od tohoto
nápadu pak bylo jen krok ke vzniku dendrologické stezky. V neposlední
řadě nezapomínáme také na faunu.
Pozorujeme s dětmi a žáky v parku ptactvo, plazy, lesní zvěř a broučky.
V tuto chvíli děti a žáci našeho zařízení přišly na nápad: vybudování
hmyzího domečku pro broučky. Posléze jsme začali realizovat s dětmi a
žáky "Broukovitě". Na všech těchto projektech environmentální výchovy se
podílí žáci všech oborů vzdělání, konkrétně Praktické školy dvouleté,
Zahradnické práce a Zednické práce společně se svými učiteli odborných
předmětů a učiteli odborných výcviků.
Které dřeviny jsou v parku natolik vzácné, že si zaslouží ochranu? Mohla
byste je vyjmenovat a něco o nich napsat? Jaká je vůbec historie zámku a
parku ve Velkých Heralticích?
Bohužel mnoho stromů postupně likvidovaly silné nárazové větry v
minulých letech, a tak z těch starších a vzácnějších už některé
neexistují. Dalším nepřítelem starších stromů se stalo jmelí, díky
kterému se některé stromy podél obvodové zdi staly nebezpečnými a muselo
se přistoupit ke kácení. Přesto pár skvostů vidět můžeme.
Pterokaryje jasanolistá Pterocarya fraxinifolia je jedením z
nejvzácnějších druhů v našem zámeckém parku. Do Evropy byla první semena
dovezena z Persie okolo roku 1782 a roku 1844 byla dřevina zaznamenána
poprvé na českém území a to v Královské oboře v Praze.
Naši Pterokaryji jsme v roce 2013 přihlásit také do akce ,,strom
roku,,. Neuspěli jsme a tak hledáme nový příběh stromu, abychom jej
zviditelnili.
Další ceněnou dřevinou je buk lesní červenolistý Fagus sylvatica 'Purpurea'
, na rozdíl od svého základního druhu je sadovnicky ceněn pro svou
barvu listu. Dle informací z Wikipedie se buk dostal na území ČR v
poslední době ledové tedy 3000-4000 let před našim letopočtem. Do našeho
parku byl zřejmě majiteli vysazen v době vzniku přírodně krajinářských
zahrad.
Dále je nám milý pro svůj habitus i barevnost strom za zámeckou budovou platan javorolistý Platanus x acerifolia.
A ještě bych mohla zmínit dub červený Quercus rubra, který
zaujímá první místo v zadní části zámeckého parku. Jeho větve jsou velmi
rozkladité a od spodního patra nádherně zachovalé. Při obtěžkání listy a
plody se spodní patro větví prohýbá až k zemi.
Z nově vysázených dřevin se velmi daří liliovníku tulipánokvětému Liriodendron tulipifera a šácholánu Magnolia, obě dřeviny sa nachází v průčelí zámeckou budovou.
Přez všechny možné problémy s úpadkem starších dřevin se přesto můžeme v
zámeckém parku setkat i se zvířátky. Vídáme často černou formu veverky
obecné, vídáme a slýcháme žlunu zelenou, ve stráni bydlí slepýši, jednou
jsme pozorovali užovku obojkovou jak nám požírá naši ropuchu, kterou
jsme pár týdnu pozorovali ? co naděláme,a letos před prázdninami se na
horním patře pozemku zámku objevila dle našeho dodatečného zkoumání na
internetu užovka hladká.
Co se týče historie zámku. Ta sahá hluboko do minulosti a je bezpochyby
velmi zajímavá. Z tohoto odkazu -..První písemná zmínka o obci Velké
Heraltice je známá z roku 1265, kdy majitelem zdejší tvrze byl
zemědělský feudál Borslav de Heroltsdorf. Další zmínka je z roku 1266, a
to na listině králi Přemyslu Otakaru daném v Opavě, kde je také
podepsán Radoslav de Heralticz.
Zámek je v současné podobě také z období baroka a dříve, asi o 5 století
, zde stála tvrz. Tvrze měly také své zahrady, ty však byly čistě pro
hospodářské účely, pěstovaly se ovocné stromy, zelenina, léčivé
rostliny. Větší plochy zahrad byly umisťovány na vnější stranu hradeb.
Až v období renesance a baroka se z tvrzí stávají honosnější sídla a z
užitkových zahrad prostory pro reprezentaci a odpočinek.
Co byste ještě chtěla, respektive vaše škola, udělat, aby byl park
ještě zajímavější ? Může například park navštěvovat i široká veřejnost?
Park je přístupný po dohodě s vedením zařízení kdykoliv. Je třeba
respektovat, že zámek a jeho okolí je vlastně domovem a zahradou
dětských klientů. Proto se náhodných návštěvníků ptáme na účel pohybu v
našem zařízení. Všem je pak vysvětlena účelovost zařízení a možnost
fotografovat. Jsou také poučeni o stavu parku a o bezpečnosti volně se
pohybujících osob. Veřejnost park a prostory zámku může shlédnout 3x za
rok v rámci otevřených interních projektů (adventní výstava,
velikonoční výstava a pohádkový park).
Jak využíváte park při výuce botaniky, květinářství a sadovnictví, odborného výcviku ...?
Tak to je opravdu jedinečná výuka. Naši žáci při výuce preferují
otevřenější prostory než je třída. Naši myšlenkou je vybudování
přírodní učebny, která má být součásti naučné stezky ? Pod zámeckou
věží. Vychází to z pojetí oborů vzdělání zahradnické práce, zednické
práce a žáci praktické školy jsou při své praktické výuce v přírodě.
Zahradníci provádí odstraňování nevhodných náletových dřevin a údržbu
výsadeb v rámci odborného výcviku, park dále využívají v předmětu
kreslení a modelování - v zimě pozorují a fotografují kouzlo zvířecích
stop, když je ledová námraza, na větvích hledáme zajímavosti a také
fotografujeme, v neposlední řadě jsme v lednu letošního roku
fotografovali habitusy, borku a květní pupeny našich dřevin. Tyto učební
materiály žákům zpestřují výuku botaniky a zároveň si zdobíme prostory
zámku. Využíváme parkové plochy a všech rostlinných pater ke zkoumání,
potvrzování si teoretických poznatků. V dalším odborném předmětu se žáci
seznamují s okrasnými dřevinami spojením názvu a vizuálního kontaktu a
do slepé mapy se snaží své poznatky zaznamenat. Přírodniny
sbíráme a využíváme k výrobě floristických dekorací.
Zedníci provádějí drobné práce na opravách zámecké obvodové zdi,
vnějšího i vnitřního zdiva zámecké budovy.
|
|
|
|
Žáci praktické školy pomáhají v rámci praktické výuky se sekáním trávy v
místech hůře přístupných, udržují prostor před zámeckou zdí, mají
prostor pro poznávání dřeva jako suroviny, ekologicky pomáhají
zpracovávat dřevní odpad na štěpku, sbírají přírodniny jednak pro
činnosti jemné motoriky a dále pro myslivecké sdružení ke krmení.
Klienti dětského domova využívají park k oddechu a sportovním aktivitám.
Málokdo možná ví, že park pokračuje i pod zámkem a svažuje se k
místnímu potoku, kde se tak nachází také vlhkomilnější prostory se vším
svým kouzlem. Využíváme je k výuce pouze v určitém období. První je
doba, kdy jsou stromy bez listů a pohled odspodu nahoru přes koruny
stromů na zámek je velmi kouzelný a zajímavý. Dále se tam rádi vydáváme v
předjaří, kdy už to jaro jaksi visí ve vzduchu a je krásně cítit ten
vlhký ryze jarní vzduch. Období března až května jsou spodní patra
vegetace posetá sasankami hajními v plném květu.
Můžete nás stručně seznámit s projekty, do kterých jste zapojeni?
Například "Zelený domov", "Pohádkový park" a projekt naučná stezka "Pod
zámeckou věží". Případně o dalších?
Již několikaletou vizi zařízení a jeho okolí je zrealizování "Naučné
stezky s názvem: Pod zámeckou věží"
Naučná stezka bude začínat u vstupu do areálu zámku, bude značena
turistickými značkami a žáci se budou při průchodu formou informačních
tabulí seznamovat s florou, faunou, přírodninami a vodním tokem, které
se zde nacházejí. Konec stezky bude v prostorách místní oranžérie s
botanickou zahradou uzavřeného vodního prvku. Délka stezky bude 1,5 km.
Počet zastávek 7. Stezka bude využívána pouze pro pěší turistiku se
střední náročnosti v rámci terénních nerovností a dobou prohlídky 1,5
hodiny. Součástí trasy bude i přírodní učebna EVVO, která bude
sestávat s malého kamenného kruhového ohniště jako centrálního bodu,
laviček do půlkruhu a tyto budou doplněny vysázenou zelení. Součásti
trasy budou i odpočívadla s velkoplošnými informačními tabulemi. Při
vstupu budou umístěny mobilní nádoby s osázenou zelení na estetizaci
interní plochy veřejného prostranství. Celý projekt je v souladu s
tezemi stálého programu EVVO a vychází z konkrétních potřeb nejen našeho
ŠVP, ale i ze samé podstaty - poznání a ochrany naší přírody.
|
Lapina jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia) |
|
Seznam dřevin označených tabulkami:
Dub zimní (Qercus petraea)
Liliovník
tulipánokvětý (Liliodendron tulipifera)
Lapina
jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia)
Jedle řecká
(Abies cephalonica)
Platan
javorolistý (Platanus hispanica)
|
Foto: Jakub Kubačka
|