Pro zájemce, kteří houby nejen sbírají, ale zajímají se o tuto skupinu
organizmů komplexněji, jsme vytvořili novou rubriku Houbařské okénko
opavského mykologa RNDr. Víta Balnera. Budeme v něm občas uveřejňovat
zajímavosti z pestrého světa hub, které rozšíří čtenářům Opavského
přírodovědného zpravodaje znalosti o houbách v naší přírodě.
|
Kornice otrubičnatá Encoelia furfuracea |
Po houbách slídím v každé roční době. Nejvíce jich potkávám v teplé
části roku, ovšem dají se najít i v zimě. Hledám je všude. V zimě více
na pařezech, větvích, kmenech a v korunách stromů. Často mě přiláká
nezvyklá drobná skvrna nebo výrůstek na kůře nebo dřevě. Mnohdy vůbec o
houbu nejde, jindy ale zaplesám "ano tohle je plodnice houby"...
Béžové, žlutavé, hnědé až hnědočerné jen několik milimetrů nebo jeden až
dva centimetry veliké ?hrbolky? na kmíncích či větvích listnáčů mohou
být plodnice kornic, vřeckovýtrusných hub z řádu vosko-vičkotvarých
Helotiales. Necvičenému oku snadno unikají, a jelikož se klasickým
houbám nepodobají, běžný houbař si jich nevšimne. Všechny kornice jsou
lignikolními saprotrofy, rozkládají odumřelou dřevní hmotu nebo
saproparazity, kdy napadají oslabené části dřevin a po jejich odumření
dál žijí na mrtvém dřevě. V Evropě je známo cca deset druhů, z nichž
zatím dvě jsem na Opavsku identifikoval. Drobné plodnice jsou zakládány
pod kůrou, kterou růstem prorážejí a otevírají cestu jiným, sukcesně
následným, dřevokazným houbám. Kornice, která je běžnější a s níž se
setkávám ve Slezsku, je kornice otrubičnatá Encoelia furfuracea.
Roste hromadně zejména na lískách. Na větvi či kmínku se zprvu objeví
šedohnědé, okrové či rezavé, kulovité, moučnatě zrnité plodničky, které
se posléze uprostřed temene otevírají zprvu drobným otvorem. Ten se
zvětšuje a plodnice se stávají pohárkovitými a pak až 2cm širokými
miskami. Okraj u vyzrálých plodnic bývá hvězdnatě cípovitý. Tvar plodnic
se mění podle vlhkosti. V suchém počasí se uzavírají, za vlhka se
otevřou. Otevřené plodnice odhalují vnitřní výtrusorodý povrch, rouško,
které je okrové až tmavě hnědé. Plodí zejména v chladné části roku, od
listopadu do května, a kromě lísky ji můžeme pozorovat na olši, vzácně
pak i na jiných listnáčích. Zaznamenaná byla na třešni, buku, bříze a
hlohu.
Z lísek byla popsána také drobná kornice šedá Encoelia glauca s
plodnicemi jen do 2mm v průměru, ale ta u nás zatím nalezena nebyla. Na
jiných dřevinách, lípách, jasanech, topolech, habrech atd. se můžeme
setkat s dalšími vzácnějšími kornicemi.
Kornice otrubičnatá praktické houbaře nezaujme, ale zvídavé milovníky
přírody, kteří chtějí vědět, co roste v jejich okolí, zcela jistě ano.
Text a foto RNDr. Vít Balner
|