"Jednou mne
navštívili pan Ing. Kamil Lisal se svými přáteli a zeptal se mne, zda nevím o
nějakém území, kde by se dala provádět praktická ochrana přírody. Přiznám se,
že jsem jim moc nedůvěřoval a napadlo mne, jestli to nejsou podnikatelé, kteří
území chtějí vykoupit a pak na něm začít těžit štěrk. Rychle jsem poznal, že
jsem se hluboce mýlil a ten dojem mám dosud," řekl úvodem svého vystoupení
Mgr. Adrian Czernik, který na celém projektu s panem Lisalem, ředitelem firmy
SEMIX PLUSO, po celou dobu spolupracoval.
Pan Ing.
Kamil Lisal vzpomíná, jaký záměr měl on sám a jeho spolupracovníci sdruženi v
organizaci ČSOP Ochránci při SEMIX Pluso s kozmickými loukami.
Najít vhodnou oblast v hustě zalidněném okrese
Opava, kde jednotlivé obce jsou vzdáleny 3-4 km, nebylo snadné. Zejména, když
podmínkou bylo, aby se vytipované území nacházelo v nížině. Další podmínkou
bylo, aby se do přírody navrátily melioracemi znehodnocené plochy a tím byla
obohacena o nová území.
|
|
Ing. Kamil Lisal pohovořil před vzácnými
hosty o realizaci projektu. Slavnostního zahájení provozu pozorovatelny
se zúčastnili hejtman moravskoslezského kraje Miroslav Novák, zástupce
generálního partnera ČSOP - společnost NET4GAS, která výstavbu
pozorovatelny sponzorovala, Ing. Radek Benčík a RNDr. Libor Ambrozek,
předseda ČSOP. |
Zprava Páter Petr Šustáček, starosta obce
Rohov Daniel Procházka, místostarosta obce Kozmice Jan Karčmář a Josef
Petreček, SEMIX Pluso PLUSO. spol. S.r.o.
|
Taková a asi
jediná plocha, který splňovala tyto podmínky, se nacházela mezi obcemi
Jilešovice, Kozmice a Dolní Benešov.
Plánovaná těžba štěrku nebo výstavba na jiných, zdánlivě vhodných plochách, to
byly důvody, proč tento prostor zůstal nakonec jediným vhodným. Jedná se o území ucelených honů lučních porostů v
údolní nivě řeky Opavy. V sedmdesátých letech minulého století zde proběhly
rozsáhlé meliorace, jejichž výsledkem bylo srovnání terénu a odvodnění území.
Vysušení území sice umožnilo pravidelné senoseče, ale nebylo dostatečné pro
přeměnu luk na ornou půdu, což byl hlavní záměr. Říkalo se tomu "náhradní
rekultivace". Postupnou degradací území byly louky ochuzeny o orchideje
(Dactylorhiza majalis) a další četné druhy, tehdy tvořící pestře kvetoucí
louky. Příčinou bylo i hnojení, mulčování, nevhodně načasovaná seč, myslivecké
výsadby, výsadba smrků a kukuřičná políčka. Kozmické louky dříve patřily k
významným hnízdištím břehouše černoocasého (Limosa limosa). Ještě v roce 2002 bylo pozorováno 7 párů a nalezeno
5 hnízd, v roce 2003 již jen 2 páry! Hnízdily zde také bekasiny otavní
(Gallinago gallinago) a vodouši rudonozí (Tringa tetanus).
|
|
Ornitologové Mgr. Patrik Molitor, předseda
pobočky ČSO a Ing. Otakar Závalský před ptačí pozorovatelnou, kterou
budou využívat.
|
Na pozorovatelně Mgr. Adrian Czernik a Ing. Kamil Lisal. |
Historie
projektu "Obnova tůní a revitalizace mokřadu Kozmické louky", který byl později
přejmenován na "Kozmické ptačí louky - obnovená příroda", se datuje od roku
2006. Po vytipování území následovaly výkupy pozemků. Když rozloha ucelené
plochy dosáhla 13 ha, bylo započato s projektovými pracemi a stavebním řízením.
Co chtěli
Ochránci především zajistit?
Hlavním
záměrem bylo dosáhnout obnovení základních funkcí říční krajiny spolu s potoky
Juliánka a Přehyně.
Projektem jsme sledovali podporu retenční
schopnosti území na ploše 13,18 ha. Vytvořit 11 nových tůní s různou hloubkou a
nahradit napřímený tok potoka Přehyně novým meandrujícím korytem. Vybudovat tři
valy, které by sloužily jako zimoviště pro obojživelníky.
Zajistit
obnovu aluviálních luk a šetrného hospodaření tak, aby mohlo docházet k
zahnízdění ptáků a nebyl narušen vývojový cyklus motýlů např. modráska
bahenního.
Chránit
ohrožené a chráněné druhy ptáků, obojživelníků, bezobratlých, ryb, např. pískoře pruhovaného.
Výsadbou
dřevin a keřů doplnit stávající solitérní dřeviny a vytvořit pás keřů podél
cyklostezky a tak odclonit sledovanou oblast a zajistit potřebný klid ptactvu.
Veřejně
propagovat přírodu vybudováním pozorovatelny a naučných tabulí. To se podařilo
splnit, stejně jako všechny záměry.
Co se ještě
povedlo a jak dál?
Záměrem
bylo, mimo jiné, soustředit návštěvníky - zájemce o přírodu na jedno místo tak,
aby nedocházelo k pochůzkám po různých místech areálu a tím k rušení ptactva. I
přístup k pozorovatelně bude vhodně a účinně maskován. Za velmi pozitivní je
možné považovat skutečnost, že veškerá vytěžená zemina (3,5 tis. m3) byla
uložena mimo předmětné území a tímto se podařilo zachovat původní ráz krajiny,
žádné umělé kopce nekazí celkový dojem z tohoto díla. Je rovněž důležité, že
lokalita se nachází v řádů kilometrů od dvou zaplavených štěrkoven a několika
intenzivně využívaných rybníků, ale také v dosahu přírodní rezervace "Štěpán" s
mnoha chráněnými druhy rostlin a živočichů.
V průběhu
roku bylo možné s potěšením sledovat, jakou pozitivní roli sehrálo toto vodní
dílo při zadržení dešťové vody při vydatných deštích v druhé polovině roku
2014. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale více takových retenčně významných
lokalit v povodí by zmírnilo ohrožení takového města, jako je Ostrava.
V příštích
letech budou travnaté plochy zařazeny do programu agroenviromentálních opatření
v rámci dotací ministerstva zemědělství. Ovšem budou-li tato opatření
respektovat požadované termíny sečí luk (dle nových pravidel od roku 2015).
Ostatní nutná opatření budou hrazena zřizovatelem.
Sponzorem
byl NET4GAS, který systematicky a dlouhodobě pomáhá projektům, pro které právě
motto "Blíž přírodě" znamená významnou součást trvale udržitelného rozvoje. Je
dlouholetým generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), se
kterým se podílí na zpřístupnění přírodně cenných lokalit veřejnosti.?
Foto: Milan Kubačka
|