Pokud byste hledali v kronice  Kylešovic od Rudolfa Gudricha informaci, že Kylešované jedli žáby, pak to v kronice nenajdete. Nechápu proč, snad se za to styděl.
Ono se to ale traduje, takže jsem si našel rodáka, vlastně pamětníka, který potvrdil, že on sám osobně chytal žáby do košů a potom jejich stehna opékali v trojobalu jako řízek. Pánové Olda K. a Bolek H. žáby chytali pro restauraci Koruna. Ti o  žabách ví nejvíc.

Paní učitelku Mgr. Lenku Jurášovou nám ukázaly v kabinetě  dvě z jejich žákyň.	Mgr. Jana Válková s dětmi si prohlížejí jednu z kreseb výtvarníka Boříka Frýby, kterými vyzdobil školní chodby.

Žáby se chytaly při napouštění rybníků, do kterých se dávala rybí obsádka. Při této akci uvízlo v sítích množství žab, které chlapci vyprošťovali a dávali do košů. Oblast mezi řekami Moravicí a Hvozdnici byla vždy podmáčená a bylo zde několik rybníků. I opavský název Rybí trh svědčí o tom, že ryby byly ceněnou a dostupnou potravinou. No a kde jsou ryby jsou i žáby. Ty byly potravou chudších vrstev, ale hlavně labužníků. Podle historiků a pamětníků, kteří se zabývali historií, nás naučili jíst žáby napoleonští vojáci ve válkách v letech 1789-1815. Ti měli tábor na takzvaných ?Stanech? na jižní straně města Opavy. Toto místo nad hrázemi rybníků obrácené na jih bylo ideální pro stanování vojáků, kteří měli i blízko k rybníkům, plných ryb i žab. Francouzští vojáci si z Francie, ze své vlasti přinesli návyky na přípravu pokrmů z žabích stehýnek. Bylo jich tenkrát tolik, že to nestálo ani za zaznamenání. I dnes se  v některých restauracích podávají žabí stehýnka jako delikatesa. Samozřejmě se žáby dnes dovážejí, protože u nás jsou všichni obojživelníci, mezi které žáby vedle čolků a mloků patří, chráněni zákonem. I dnes se obyvatelům Kylešovic přezdívá "žabiaři". Vůbec to není myšleno výsměšně. Je to jen vzpomínka na dobu, kdy jich zde bylo mnohem více a krajina byla mnohem zdravější.

 Nemůžeme se nezeptat, čí nápad to byl oslovit známého opavského výtvarníka Boříka Frýbu?
Tento skvělý nápad vzešel od Mgr. Lenky Jurášové.

Pomáhaly při jeho práci děti, učitelé a jak?
Děti dotvářely výzdobu (vyráběly zvířata, hmyz, ... Učitelky pak vše umístily na správné místo na zdi.

Nedaleko školy je Mokřad v Raduni. Byli jste se tam podívat s dětmi nebo se tam chystáte, třeba v rámci jarní akce Den Země? Vřele vám mokřad doporučujeme. Uvidíte tam plno živých žabiček.
Dobrý nápad! Asi využijeme!

Určitě jste se touto výzdobou zařadili mezi školy, které se mají čím chlubit. Využijete motiv žabičky ve výuce častěji než jen povinně v rámci osnov prvouky a přírodovědy?

Žabičky jsou totiž čím dál vzácnější, ale stále velmi užitečné.
Samozřejmě. Jedna z akcí je projekt "Drápatka vodní"  žabka bude přítomna ve třídě 2. A. Žáci se budou o ni starat a zábavnou formou budou zjišťovat informace ze života žab. Se získanými informacemi pak seznámí ostatní žáky.
Třída 1. A plánuje projektový den "Den zvířat", v rámci kterého budou vyrábět žabky. Také bych ráda upozornila na každoroční akci pro budoucí prvňáčky "Gabka žabka". Jde o první setkání budoucích žáků se školou. Jednou měsíčně si děti z MŠ vyzkoušejí, jaké to je být školákem.

Děti z MŠ a ZŠ Opava - Kylešovice před jednou z kreseb se žabičkami, které nakreslil opavský výtvarník Bořík Frýba v jejich škole.

Kresby Boříka Frýby s dětni fotografoval Milan Kubačka