Kdy vás poprvé napadlo vytvořit model Sluneční soustavy v Opavě?

Asi před 20-ti lety. Zřejmě v roce 1995, když jsem viděl v Německu první tzv."Planetenweg" - planetární cestu  a uvažoval jsem o kladech a záporech realizace.

Významným světovým astronomem je i Johann Palisa, který se narodil v Opavě. Čím se proslavil?

Johann Palisa je náš významný opavský rodák, jehož rodina má dodnes své potomky v Opavě-Kylešovicích. Proto před deseti lety otevíral náš nově vybudovaný model Milan Palisa, který je v Opavě znám mj. jako významný činovník zejména v oblasti sportu.

Jeho předek Johann Palisa se zapsal do dějin astronomie ve světovém měřítku jako hvězdář v Pule, v Ženevě a ve Vídni. Stal se objevitelem 120 planetek na oběžných drahách mezi Marsem a Jupiterem.

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. Ostravské planetárium Johanna Palisy a bývalý primátor města Opavy doc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, CSc.	Mgr. Petr Pavlíček, ředitel Mendelova gymnázia v Opavě a RNDr. Jaroslav Burda, bývalý ředitel Střední školy technické v Opavě.	Pavel Tomášek, který modely podle návrhu akademického sochaře MgA. Tomáše Skalíka zhotovil a iniciátor vzniku Rotary klubu v Opavě Břetislav Tůma.

Vztah k našemu městu má i známý vědec RNDr. Jiří Grygar, CSc., chceme se zeptat o jaký vztah se jedná?

RNDr. Jiří Grygar začal svá gymnaziální studia v poválečných letech v Opavě. Ve studiu pak pokračovalv Brně. Jeho vztah k našemu městu a ke dnešnímu Mendelovu gymnáziu natrvalo zůstává. Znám i některé jeho spolužáky z dob gymnazijních studií.

Když jsem byl na začátku osmdesátých let třídním učitelem matematicko-fyzikální třídy na gymnáziu, tak jsme na základě jeho pozvání navštívili během školní exkurze a výletu ústavy Akademie věd v Praze. V navázané spolupráci s tímto velmi známým astronomem jsem pokračoval i po revoluci v době, kdy jsem se stal ředitelem gymnázia. Jsem rád, že ve spolupráci úspěšně pokračuje můj nástupce Petr Pavlíček i Ústav fyziky FPF Slezské univerzity v Opavě. Přednášky RNDr. Jiřího Grygara jsou jistě neopakovatelným zážitkem pro mnoho našich občanů.

V Opavě žije i další astronom, který je dokonce vedoucím Ostravského planetária, RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.. Opava dala světu dost významných astronomů, takže model Sluneční soustavy v našem městě je vlastně na správném místě?

RNDr. Tomáše Gráfa jsme přizvali ke spolupráci v našem realizačním týmu společně s Petrem Pavlíčkem, aby se v tištěném průvodci po modelu Sluneční soustavy objevily všechny důležité informace, které by měl návštěvník získat.

Myslíte, že se tvůrcům modelu podařilo splnit záměr a to přiblížit občanům města a návštěvníkům naši Sluneční soustavu?

Věřím, že ano. Dokumentuje to můj článek aktuální v těchto dnech o názvu  Pozemská cesta k Plutu.

Představte nám pracovní skupinu, jednotlivé členy, kteří pracovali na myšlence a i ty, kteří model navrhli a podíleli se na jeho výrobě.

Realizační tým, který vyprojektoval a vybudoval model Sluneční soustavy dále tvořili Břetislav Tůma, tehdejší předseda představenstva a ředitel firmy FERRAM a RNDr. Jaroslav Burda, tehdy ředitel Střední školy technické v Opavě. S Břetislavem Tůmou jsme nejprve oslovili známého uměleckého kováře pana Habermanna. Dokonce jsme za ním jeli na hrad Helfštýn, kde se konal známý ?Hefaiston?, každoroční setkání evropských kovářů. Měl však příliš nákladné návrhy modelů planet, které jsme museli z ekonomických důvodů odmítnout.

 Mnohem úspornější a účelný byl návrh dnes již známého opavského sochaře Tomáše Skalíka, který plně odpovídal našemu záměru a za deset let existence modelu se plně osvědčil.

 Výrobu modelů planet vč. průvodních textů na stojanech zajišťovali B. Tůma a J. Burda. Ti přizvali do týmu Pavel Tomáška, který vyrobil technologicky nejnáročnější prvky  modelů planet Jupitera a Saturnu. Pak proběhla na NC strojích výroba v dílnách Střední školy technické. Pracnou operací bylo frézování  písmen a číslic do povrchu nerezové oceli. Povrch stojanů musel být pracně vyleštěn, aby se dosáhlo potřebného estetického efektu. Za tuto svědomitě odvedenou práci patří mistrům a učňům školy uznání i po deseti letech.

Které tři planety jsou vám nejvíc sympatické a proč?

Jsou to kosmická tělesa, na kterých se nejvíce zkoumá a objevuje. Je to náš Měsíc, planeta Mars a  trpasličí planeta Pluto.

Souvisí to s vašim narozením?

Ne, je podstatný rozdíl mezi astronomií a astrologií.

V Arboretu Nový Dvůr je nebo byl alespoň ten záměr instalovat zde poslední planetu naší Sluneční soustavy Pluto, jenže ta ztratila status planety. Vysvětlete čtenářům jaké vlastnosti má planeta a proč je Pluto už nemá?

Trpasličí planeta je nebeské těleso, které splňuje následující čtyři podmínky:

a/ obíhá okolo Slunce

b/ má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového)

 c/ nevyčistilo okolí své dráhy

 d/ není měsícem (satelitem)

V současné době známe 5 trpasličích planet:  Ceres, Eris, Haumea, Makemake a Pluto, která byla do 24. 8. 2006 devátou planetou naší Sluneční soustavy. Planetou již není, protože ostatních 8 planet vyčistilo od svého vzniku okolí své dráhy, takže nesplňují výše uvedenou podmínku c. Můžeme se těšit, že se předpokládá objev asi 45 trpasličích planet.

Ve kterých městech, která jste navštívil, mají ještě model Sluneční soustavy? Mohl byste porovnat jejich provedení s opavským modelem?

Po roce 1995 jsem viděl tři planetární stezky v Německu a Rakousku. Spolehlivé záznamy mám z planetární stezky  Georgensgmund-Spalt nedaleko Norimberka v Bavorsku, která byla vybudována na cyklostezce v měřítku 1 : 1 000 000 000.

Máte se svou skupinou další záměry v prezentaci dalších vesmírných těles formou modelů?

Připravuji další záměr, který chci nejprve  projednat s mými kolegy. Věřím, že náš společný návrh podpoří  i samospráva města.

Víme, že jste autorem mnoha vynálezů. Kolik jich vlastně bylo a kterého si ceníte nejvíc?

Od studentských let jsem za více než půlstoletí přihlásil 75 vynálezů. Nejvíce si cením původních zařízení sazeben šachtových pecí. Tyto vynálezy byly nejprve realizovány na šachtových pecích vápenických. Nové typy otočného   výkyvného rozdělovače vsázky byly zabudovány postupně na zvonových sazebnách v dnešní dolní oblasti Vítkovic. Později jsme s kolegou navrhli a přihlásili několik vynálezů na bezzvonovou sazebnu, která byla nejprve vyrobena pro Novou Huť v Ostravě, později pro vysoké pece v Třinci a v Košicích.

Máte dvě dcery Ivu a Ladu. Čím se zabývají a jak se jim daří?

Iva je akademická malířka a vystavuje v Evropě i v USA. Žije a tvoří v Lucembursku. Je nositelkou Rytířského řádu uděleného velkovévodou za přínos v oblasti umění.  V současné době je honorární konzulkou ČR v Lucembursku.

Mladší dcera Lada je kunsthistoričkou. Je autorkou desítek publikací včetně tří knížek. Po habilitaci působí jako docentka na UMPRUM v Praze.

Vídáváme vás s manželkou na basketbalu, jaký máte vztah ke sportu?

Basketbal je inteligentní hra, kterou jsme si oblíbili a na zápasech prvoligového mužstva se setkáváme s našimi přáteli, včetně Kubačkových. Současný prvoligový trenér  a dlouholetý reprezentant Petr Czudek byl mým žákem na gymnáziu v matematicko-fyzikální třídě. Do sportovní haly jezdíme s manželkou Marcelou na kolech, abychom nezůstali sportu nic dlužni.

Víme, že jste zdolal nejvyšší horu řeckého pohoří Olympu Mytikas. Jak na to vzpomínáte?

Bájnou řeckou horu jsem zdolal dvakrát. Poprvé s mými gymnazisty. Kluky jsem už na úpatí vrcholového skalnatého kopce neudržel, protože všichni chtěli být na vrcholu ve výšce 2.917 metrů první. Došel jsem jen se studentkami na správný vrchol a zapsali jsme se do vrcholové knihy. Z dálky jsme slyšeli nadávky kluků, kteří v rychlém výstupu sešli ze správné trasy a vylezli na vedlejší nižší kopec. Nebyl to ten náš nejvyšší štít Olympu Mytikas, ale o 51 m nižší Skala 2866 m n. m. Z rozcestí jsou vidět oba vrcholy vzdušnou čárou jsou vzdáleny asi 200metrů. Jenže ten nejvyšší Mytikas je vpravo.

V roce 1998 jste byl se skupinou studentů Mendelova gymnázia s Naturou Opava na expedici v Řecku na základně u Prevezy, jako vedoucí helioenergetického kroužku. Ten pracoval u opavské Stanice mladých přírodovědců. Co jste tenkrát v Řecku prováděli, o jaký výzkum se jednalo? 

Zkoušeli jsme účinnost tehdy dostupných solárních kolektorů k ohřevu vody, kterou jsme v táboře využívali  k mytí nádobí.

Manželka Marcela je známou opavskou výtvarníci. Mám se chuť zeptat, jestli jste se sám pokusil o nějaký výtvarný počin nebo jí jen držíte palce?

Před čtyřiceti lety jsem se nechal strhnout na malířském učitelském kurzu v Mikulově tvorbou ženy a obou dcer. Mladší, tehdy pětiletá Lada, dnes kunsthistorička, přišla  v letním horku a řekla: "Mistře, myslím, že to patláte nějak nasucho". To byl můj umělecký vrchol v malířství.

Nejdříve jste učil na Mendelově gymnáziu, potom jste ho vedl jako ředitel. Jak na své působení v této významné vzdělávací instituci vzpomínáte?

Učil jsem nejprve konstrukci strojních zařízení na VŠ. Na gymnáziu jsem připravoval postupně dvě matematicko-fyzikální třídy k maturitě. Rád na své studenty vzpomínám. Letos jsem se s nimi sešel po 25ti a 30ti letech na "pomaturitním setkání". Jako porevoluční ředitel na nejstarším českém gymnáziu ve Slezsku jsem měl zájem na úspěšném pokračování dlouholeté tradice školy. Proto jsem rozvíjel partnerství s podobnými školami v západní Evropě, například s jedním z nejstarších německých gymnázií v Norimberku.

Během mého působení jsme do názvu gymnázia inkorporovali jméno světově nejvýznamnějšího opavského gymnazisty Johanna Mendela a tak máme v Opavě už více  než 20 let "Mendlák", jak říkají současní gymnazisté.

Byl jsi dvě funkční období primátorem města Opavy. To svědčí o tom, že jste se jako primátor osvědčil. Když se ohlédnete za svou prací, co se vám podařilo a co naopak ne?

Podařilo se úspěšně začít s rekonstrukcí města, takže Ostrožná, Hrnčířská a Horní náměstí jsou ozdobou města a snesou srovnání s jinými středoevropskými městy. Před radnicí začíná i náš model Sluneční soustavy, jehož vybudování jsem inicioval a realizoval s početným týmem mých kolegů a přátel. Nepříjemné byly v porevoluční době střety s lidmi, kteří viděli jen svůj zájem a své rychlé zbohatnutí jako prioritu před zájmy obce a občanů. Jsem rád, že se dnes mohu opět věnovat svým odborným tvůrčím zájmům a vynálezům.

Stále ještě přednášíte na Slezské univerzitě?

Na Slezské univerzitě nepřednáším. Spolupracuji s kolegy na Technické univerzitě VŠB v Ostravě na nových vynálezech v méně než desetinovém úvazku. Ale rozhodující je, že mne tato práce těší.

U modelu Jupiteru, který je umístěn před Městskou halou v Městských sadech je pracovní skupina pro vytvoření modelu Sluneční soustavy  v Opavě. Druhý zleva vedoucí týmu a autor myšlenky, bývalý primátor statutárního města Jan Mrázek, po jeho pravici  iniciátor vzniku opavského Rotary klubu rotarián Břetislav Tůma. Po levici potom výrobce modelů planet Petr Tomášek, Tomáš Gráf, Ostravské planetárium Johanna Palisy, Petr Pavlíček, ředitel Mendelova gymnázia a rotarián Jaroslav Burda,  bývalý ředitel Střední školy technické v Opavě.

kk

Fotografie:Milan Kubačka