Hledali jsme třeba místo, kde ještě před poslední válkou stála Richterova kavárna. Prošli jsme kolem místa pod Ptačím vrchem, kde bývala neorenesanční kašna, později dětské pískoviště a nyní moderní dětské hřiště, u kterého má člověk pocit, že je na Matějské pouti a to v každou roční dobu. Divím se, že ptáci Kurta Gebauera, jako dominanta Ptačího vrchu ještě neodletěli. Naštěstí v parku není jiný ptačí vrch. Dětská hřiště jsou potřebná. Děti si mají kde hrát, maminky spolu pohovořit. Kouzlo parků, jako míst pro potěšení, meditaci, či jen nerušený odpočinek však nenávratně zmizelo.

Nad starými fotografiemi			Vycházka začíná
Richterova kavárna	V sadech U Muzea	Historizující fontána
Jírovcová alej vzdechů	Ing. Lubomír Rychtar		Setkání s Jirkou Gillem

Stručná historie opavských parků

• Město Opava se může pochlubit jedním z nejstarších městských parků na území Čech, Moravy a Slezska.
• Zásluhou starosty Jana Josefa Schöslera (7.1.1761 - 3.5.1834), i když až po jeho smrti, vznikl postupně centrální souvislý prstenec městských parků, zvaných kiosky, na místech původních středověkých hradebních valů a příkopů kolem historického jádra města.
• Začátek 20. stol. znamenal již ustálené pojmenování jednotlivých sadů v prstenci okolo historického jádra: Heiderichovy sady (Dvořákovy sady), Sady Císaře Josefa (Sady Svobody), Engelsbergovy sady (Křížkovského sady), Schillerovy sady (Smetanovy sady), Sady U muzea, Sněmovní sady (Janáčkovy sady).
• Tradice v úpravě parkových ploch a péči o ně přetrvává i v novodobé historii. Razantnější zásahy do architektonické koncepce a výsadeb jsou prováděny po důkladné projektové přípravě. Jako velmi zdařilé je hodnoceno architektonické řešení rozšířeného prostoru Dvořákových sadů a vytvoření malebného zákoutí kolem sochy básníka Petra Bezruče z roku 1967.
• Výsadby keřů růží a rododendronů dodaly parkům barevné plnosti.
• Na prosvětleném Ptačím vrchu "zahnízdili" Ptáci Kurta Gebauera.
• V roce 2006 prošlo zásadní proměnou náměstí Osvoboditelů s prostorem Janáčkových sadů, jehož dominantou se stala Olbrichova fontána.
• Ani o budoucnost není třeba se obávat. Podél řeky Opavy je plánován nový park s pěší zónou, který by měl propojit prstenec městských parků v centru s Městskými sady na okraji města.
• Tradice opavských parků stará 200 let zůstává stále živá.

1.Arkády	2.Básník Petr Bezruč	3.Evangelický kostel	4.Secésní skříňka
5.Lunety jaro a léto	6.Lunety podzim a zima	7.Bohyně úrody Ceres	8.Ptačí vrch
9.Nová Opava	10.Ptáci na Ptačím vrchu	11.Pamětní deska	12.Pavel Křížkovský
13.Bludný balvan	14.Ležící dívka "Ráno	15.Bedřich Smetana	16.Génius na kopuli muzea
17.Památník u Geodezie	18.Dívka u bazénku	19.Rudoarmějec	20.Josef Maria Olbrich

1.       1. Arkády, ve kterých se pořádaly výstavy opavských umělců v rámci Bezručovy Opavy. Například díla výtvarníků skupiny X.

2.       2. Dominantou Dvořákových sadů je socha opavského rodáka básníka Petra Bezruče (1867-1958) od Jaroslavy Lukešové a Vladimíra Kýna. Architektonické řešení je dílem Benetky. Plán sadových úprav vypracovala Božena Veličková. Byly provedeny v roce 1967. Symbolem díla Bezručova je zde umělecky ztvárněno 7 kamenných pilířů s názvy a alegoriemi vybraných básní (Jen jedenkrát, Já, 70 000, Červený květ, Opava, Labutinka, Ostrava, Maryčka Magdonová).

3.       3. V roce 1872 byla postavena evangelická modlitebna vzhledem k jejich nárůstu členů tohoto vyznání počtu v Opavě. Červenou cihlovou stavbu kostela v novogotickém stylu se secesními detaily prováděl podle vlastních návrhů a plánů arch. Ferdinanda Hickela významný opavský stavitel a člen evang. Sboru Julius Lundwall. Základní kámen byl položen 2.9.1896. 26.5.1898 byla stavba dokončena. Slavnostně byl otevřen 11.7.1899. V letech 1076 - 1979 se prováděl generální oprava pro účely okresního archivu, který byl v Opavě zřízen v r. 1957.

4.       4. Secesní skříňka s teploměrem byla zde postavena kolem roku 1913, kdy se Dvořákovy sady jmenovaly ještě Heiderichovy sady.  Dnes je secesní skříňka na seznamu kulturních památek.

5.       5. Lunety na secesní skříňce s alegoriemi jara a léta.

6.       6. Lunety na secesní skříňce s alegoriemi podzimu a zimy.

7.       7. Socha bohyně polní úrody Ceres byla odlita v železárnách v Blansku v roce 1862. Původně byly ozdobou kašny na Dolním náměstí. Po zrušení kašny byla i s mramorovým podstavcem přemístěna do Městských sadů na místo, kde od roku 1798 do roku1845 stál módní  kruhový templ tzv. Chrám přátelství. Sochu nechal na své náklady  zhotovit opavský měšťan KarelDeml. Vytvořil ji známý vídeňský sochař Theodor Friedl (1842-1899). Podílel se také na výzdobě budovy opavského divadla. S přípravou modelu pomáhal i plzeňský sochař Pavel Veverka. Na Ostrožné ulici je od roku 2004. V seznamu kulturních památek je od roku 1979. Schinzelův dům v sadech Svobody. Zde vynalezl barevnou fotografii Schinzel, kterou využila firma Kodak. Karel Schinzel se narodil 14. 8. 1860 v Edrovicích u Rýmařova jako syn hostinského a dcery zemědělského hospodáře. V roce 1896 se rodina přestěhovala do Opavy, kde se jeho otec  z existenčních důvodů začal zabývat výrobou a prodejem žaluzií a Karel měl otcovu živnost převzít. V Opavě vystudoval dvouletou obchodní školu, ale velmi se zajímal o chemii. Po studiu nastoupil jako účetní v chemické továrně Gustava Hella v Komárově, kde měl příležitost experimentovat ve výrobních postupech fotografie. V roce 1905 podal patentní přihlášku, týkající se postupu vyhotovení barevných fotografií a byl mu udělen rakouský patent. Karel Schinzel přihlásil celkem asi 250 svých patentů, pojednávajících o barevné fotografii, zvukovém filmu, tiskařské technice, rentgenofotografii. Jeho schopností si všimly firmy Agfa a Kodak. Firma Kodak koupila od Schinzela celkem 27 patentů a v roce 1937 pro ni pracoval v Rochesteru a v Londýně. Ze Schinzelova systému třívrstvé barevné fotografie upraveného dalšími výzkumy a převzatého firmou tak vznikl světoznámý systém Kodachrom.

8.       8. Růst města si vyžádal likvidaci městských hradeb od Luttermannovy šance (nyní Ptačí vrch) až ke knížecímu zámku, kde byla vysazena lipová alej nazvaná Alej přátelství.

9      9. Nová Opava v Sadech Svobody od Vincence Havla se dívá na Masarykovu třídu od roku 1958. V prostoru za jejími zády stávala kdysi Hradecká brána v opevnění středověké Opavy. Se zakládáním městských sadů na místě starých hradeb se v roce 1834 začalo právě zde.  Socha Nová Opava je vytvořena z pískovce. U nohou má znak Opavy. Původně zde byl až do roku 1889 pavilón v podobě antického slohu. Následujícího roku jej vystřídal u příležitosti stého výročí úmrtí císaře Josefa II. pomník tohoto panovníka. Sady obdržely  jméno tohoto habsburského vládce. Po vzniku ČSR zde byla postavena socha básníka Schillera, původně umístěna ve smetanových sadech. Nyní se jmenují sady Svobody.

10.   10. Plastiky ptáků na Ptačím vrchu od Kurta Gebauera jsou zde od roku 2006. Tento umělec je znám svou sochou "Utíkající dívka" před Domem umění v Opavě a "Sen o létání" na Hradci nad Moravicí a na Albertovci.

11.   11. Pamětní deska opavským botanikům. Emanuel Urban (1821-1901). Od roku 1845 byl tento příborský rodák profesorem opavského gymnázia, později muzejním knihovníkem a dopisovatel různých vědeckých společností. alpinum v Křížkovského sadech v Opavě s pamětní deskou bylo zřízeno na jeho počest. Tomáš Svěrák (1854-1929). Profesor a ředitel českého opavského gymnázia se narodil v Boskovicích. Příspěvky o květeně Opavska uveřejňoval převážně ve Věstníku Matice opavské. Jeho unikátní sběry jsou uloženy v botanickém oddělení Slezského zemského muzea.

12.   12. Pavel Křížkovský  hudební skladatel se narodil v Holasovicích u Opavy 9.1.1820 ? 8.5.1885 Autor zejména sborů mj. (Utonulá, Dar za lásku, Odpadlý od srdca, Odvedeného prosba, Žaloba), písní a chrámové hudby. Byl též učitelem Leoše Janáčka. Na tomto místě stál pomník slezského hudebního skladatele E.S. Engelsberga, který zde odhalil opavský mužský pěvecký sbor 6.6.1897. Byl odstraněn v r. 1945 a na jeho místě byl 9.9.1962 odhalen pomník Pavlu Křížkovskému.

13.   13. Bludný balvan, základní reliéf krajiny severně od Opavy vymodeloval salský a elsterský ledovec. Jim vděčíme za eratika, která pocházejí  z Älandských ostrovů v Baltském moři a ne ze Švédska, jak se tradovalo. Jeden z největších  o hmotnosti 117 q z pískovny na Palhanci byl dne 25.7.1958 umístěn v městských sadech Křížkovského v Opavě. Zasloužila se o to opavská pobočka Čs. zeměpisné společnosti a  Slezského muzea v Opavě. Především olomoucký rodák geograf a geomorfolog Ladislav Zapletal, který působil v Opavě v letech 1955-1960. Tvář dnešní krajiny poznamenala intenzivní zemědělská činnosti.

14.   14. Socha "Ráno" od Michala Mikuly v Univerzitní zahradě.

15. Busta hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). Autor Otakar Španiel. Je zde od roku 1927. Původní pomník Schillera byl přemístěn do sadů Svobody na místo, kde stál pomník Josefa II. Nyní zde stojí Nová Opava od Vincence Havla.

16.   16. Socha Génia na kopuli výstavní budovy Slezského zemského muzea

17.   17. Pomníček upomínající na první české gymnázium Matice opavské od Jaroslavy Lukešové. Plastika zde byla umístěna v roce 1983 u příležitosti 100. výročí.

18. Sedící dívka u bazénku od Vladimíra Kýna v parčíku u Geodezie.

19.   19. Památník obětem 2. světové války od Antonína Kalvody.

20.   20. Busta významného evropského architekta opavského rodáka Josefa Maria Olbricha na náměstí Osvoboditelů. Josef Maria Olbrich (22. prosince 1867 Opava - 8. srpna 1908 Düsseldorf) byl česko-rakouský architekt, designér a malíř, pracoval s kovem, textiliemi a grafikou. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni. Studoval akademii výtvarných umění ve Vídni, byl žákem Otty Wagnera. V roce 1893 začal pro Otto Wagnera pracovat. Pomáhal mu s návrhy budov pro vídeňské metro.  V roce 1897 Olbrich společně s Otto Wagnerem, Gustavem Klimtem,  Josefem Hoffmannem  a Kolomanem Moserem založil uměleckou skupinu Vídeňská secese a navrhl pro tuto skupinu výstavní pavilon Secession. Olbrich rovněž pracoval ve Wiener Werkstätte, kde navrhoval nábytek, který se vyznačuje čistými liniemi bez dekorací. Šperky - většinou přívěsky a brože, které navrhoval, se vyznačuj jednoduchostí a střídmostí.

-Tabule dendrologické stezky v opavských parcích

 Odkaz ZDE

- Dendrologická stezka Opavskými parky - leporelo

dendrologicke stezky_opavska_leporelo_dl_2007_03

-Významné parky Opavska - publikace

vyznamne_parky_opavska_2009_01_20

vyznamne_parky_opavska_2009_21_40

vyznamne_parky_opavska_2009_41_60

vyznamne_parky_opavska_2009_61_76