Student maturitního ročníku Mendelova gymnázia v Opavě Jiří Blahut si několikrát prošel naučnou stezku Hvozdnice a zastavoval se u tabulí, na kterých jsou stručně popsány geologické děje, které v minulosti proměnily tuto oblast. Do redakce nám zaslal na toto téma seminární práci s fotografiemi a tak dokázal, že na stezce se dá učit nejen botanika a zoologie, ale i geologie. 

Činitelů, jež se podílely na utváření dnešní krajiny tak, jak ji známe, bylo - a stále je mnoho. Krajinu utvářela vrásnění, ledovce, řeky, voda, vzduch i sama příroda v podobě fauny a flóry. Ve "Slavkovském lesíku", jak mu místní říkají, kde se nachází Naučná stezka (dále jen NS) Hvozdnice, může člověk spatřit hned několik různých forem, jak živá, ale hlavně neživá příroda může ovlivnit vzhled krajiny. Můžeme zde spatřit štěrky a písky přinesené ledovci daleko ze severu až z Älandských ostrovů v Baltském moři, dále zde lze nalézt důkazy o tom, že se zde v prvohorách rozlévalo moře. Je možné zde vidět i působení říčky Hvozdnice na krajinu, kde se do ní na některých místech meandrovitě zařezává. Nyní se pokusím trochu blíže popsat různé úkazy vzhledem k jednotlivým zastávkám a místům ve slavkovském lesíku a jednotlivé činitele, jež se na vytváření daných úkazů podílely.

Prvohorní moře se rozlévalo nejen v oblasti v okolí NS Hvozdnice, ale také po celém Opavsku a na většině míst na východ od Hrubého Jeseníku. Pohoří Hrubý Jeseník dříve dosahovalo výšek podobných dnešním Alpám (hovoříme zde o období karbonu, tzn. asi 300 miliónů let do minulosti). Podobně jako dnes i v minulosti splavovaly menší či větší toky z výše položených míst části zeminy, štěrky, písky a další drobné pevné částice do moře. Nedílnou součástí byly také zbytky flóry, hlavně plavuní, přesliček a kapradin. Tyto se následně ukládaly ve vrstvách ve formě sedimentů a v oblasti Nízkého Jeseníku jsou označovány jako kulm.  Na některých místech se ukládaly hlavně drobnější částečky a postupem času vytvořily jílový kal, či břidlice, na jiných se z větších částeček tvořily droby. Právě tyto jednotlivé vrstvy břidlic a drob zde můžeme vidět v lomu poblíž rybníka Vrbovce. Nejen v tomto lomu, ale také v dalších, jež se zařezávají do tzv. hradeckého souvrství, byly v jednotlivých vrstvách nalezeny zkameněliny mořských živočichů. Hovoříme zde o některých druzích hlavonožců a mlžů. Z usazenin z období mladšího karbonu se v oblasti ostravsko-karvinské pánve vytvořilo kamenné uhlí.

Dalším činitelem, jež se významně podílel na podobě dnešní krajiny, je ledovec. Konkrétně hovoříme o ledovcích v dobách ledových během čtvrtohor, kdy k nám do oblasti Opavska dosáhl dvakrát  ze severu Skandinávský ledovec, v dobách ledových mindel a riss.

Z Kamenné hory, která je na stezce zastávkou  č. 18, přesunul ledovec čedičové bloky, na které upozorňuje zastávka č. 12.

 Ledovce před sebou ze severu dotlačily morény, které obsahovaly některé horniny, které se u nás přirozeně nevyskytovaly (pazourky, křemence a žuly) a také mnoho jílů, štěrků a písků. Krom toho s sebou ledovec přenášel některé části i na kratší vzdálenosti, například čedičové bloky z Kamenné hory, místními nazývané také Otická sopka. Známé jsou také bludné balvany, které k nám putovaly třeba až z Älandských ostrovů v Baltském moři (ty se nacházejí vzdušnou čarou asi 1200 km severovýchodně). Ostatní doby ledové (například doba ledová Würm) ovlivnily místní klima, ale samotný ledovec až sem nedosáhl. Důkaz o střídání klimatu lze dobře vidět nad říčním korytem Hvozdnice (nedaleko od Slavkovského rybníka  zastávka NS číslo 8) na jednotlivých vrstvách, které se zde v průběhu věků vytvářely. V dobách meziledových, kdy zdejší kraj bujel životem, se zde vytvářela tmavá půda   a v dobách ledových se ukládala nažloutlá spraš, donesená větrem

Na zastávce č. 8 u Slavkovského rybníka jsou odhaleny vrstvy, které  dokazují střídání klimatu. Zastávka číslo 13 se věnuje pískovně, která zde vznikla působením ledovce. Další úkaz - meandry, vznikly působením řeky Hvozdnice a věnuje se jim zastávka číslo 14

První geologická zastávka č. 5. Naučné stezky Hvozdnice se týká působení prvohorního moře na místní podloží.

Vydá-li se člověk dále po proudu Hvozdnice (k zastávce číslo 12), dostane se k podobnému místu, kde lze opět vidět jednotlivé vrstvy hornin z různých období. V tomto případě se jedná o prvohorní horniny vzniklé usazováním na dně moře, na kterých se ukládaly vrstvy říčních štěrků a dalších složek (písků a jílů), které zde v dalších obdobích dopravily ledovce. Spodní vrstvy drob  a břidlic byly vystaveny zvětrávání během druhohor i třetihor, ale pak, během doby ledové Würm zde byla naváta spraš, která jednotlivé vrstvy přikryla a zachovala je pro dnešní zkoumání takřka nedotčené.

Dalším důkazem o působení ledovce je tzv. pískovna, která se nachází u 13. zastávky NS. Právě písek v této pískovně sem pravděpodobně dopravil ledovec a později byla dotvářena působením vody, v tomto případě řeky Hvozdnice. Ještě nedávno (vzhledem k miliónům let vývoje této krajiny) se zde těžil písek. Podobně tomu je na mnoha dalších místech (pískovnách) na Opavsku. Tyto pískovny jsou zajímavým prostředím, nabízejícím podmínky pro život některým teplomilným drobným obratlovcům (například ještěrkám obecným) nebo některým druhům hmyzu.

Neposledním nepopiratelným činitelem byla voda, a to hlavně od konce dob ledových ve čtvrtohorách, prakticky až dodnes. Řeky i říčky se zařezávaly do povrchu, a jen prohlubovaly a rozšiřovaly údolí a strže tvořené ledovcem. Tyto prohlubně byly povětšinou zaplněny spraší, písky a štěrky nesenými ledovcem. Větší ale i menší toky si v těchto uloženinách hledaly po stovky a tisíce let cestičky a rozplavovaly ledovcové a říční sedimenty do širokého okolí.

Na 14. zastávce NS lze vidět působení řeky Hvozdnice, která se zde meandrovitě stáčí a zařezává se do skalnatého podloží, které bylo dříve zakryté sprašovými hlínami. Působením zvětrávání bylo však relativně rychle odhaleno a je dále narušováno.

NS Hvozdnice návštěvníkům, ať již znalým geologům, nebo pouze zvědavým a nadšeným turistům nabízí, možnost dozvědět se něco o minulosti zdejší krajiny. Snad i vy budete mít možnost podívat se nejen na místní geologické zvláštnosti, ale vychutnáte si i poklidnou atmosféru lesa a využijete tuto příležitost k odreagování se od každodenního stresu života člověka.