Zatímco naši největší kapradinu hasivku orličí držíte v ruce jako větev,
ta nejmenší nepukalka vzplývající se vám téměř ztratí na dlani.
V ČR je původní pouze na severovýchodní Moravě na Ostravsku. V opavském
okrese byla dříve hojnější. Nyní se vyskytuje jen na rybníku Štěpán
nedaleko Hlučína. Jejím biotopem jsou stojaté vody (rybníky, mrtvá
ramena, tůně) a na okrajích rákosin. Vyžaduje klidné vody. Je
rozšiřována vodou nebo živočichy. Například pomocí vodních ptáků, na
jejímž těle ulpí rostliny nepukalky s nimiž například kachna divoká
pohybující se v rybníce Štěpán přistane na jiné lokalitě.
|
Hasivku orličí Pteridium aquilinum drží Milan Kubačka. |
Na první pohled vás ani nenapadne, že se jedná o kapradinu. Za prvé je
velmi malá a zadruhé má lodyhy velmi tenké, málo větvené. Listy
nepukalky jsou vstřícné, krátce stopkaté, žilkované, široce elipsovité a
splývající na hladině. Barvu mají hráškově zelenou, ale mohou být i
částečně načervenalé, jsou celistvookrajové nebo na vrcholu vykrojené.
Kořínky rostliny jsou metamorfované třetí listy. Ve volné přírodě tato
kapradina tvoří rozsáhlé polštáře na hladině.
Nepukalka vzplývající je jediným druhem z čeledi nepukalkovitých, který se vyskytuje v Česku.
Je běžně využívána jako dekorativní plovoucí rostlina do akvárií, pro
úkryty potěru či stavbu hnízd akvarijních ryb labyrintek. Jinak asi 12
druhů z čeledi nepukalkovitých jsou rozšířené především v tropických
oblastech světa. V jiho- východní Asii je nepukalka vzplývající plevelem
rýžových polí. Má totiž schopnost zarůstat velké plochy vodní hladiny.
|
Nepukalka vzplývající Salvinia natans |
Nepukalka vzplývající je v České republice zařazena mezi silně ohrožené
druhy naší květeny (C2, vyhláška č.395/1992 Sb.), avšak ve znění
vyhlášky 175/2006 Sb. se druh řadí do kategorie "kriticky ohrožené
druhy" (§1). Její stanoviště jsou ohrožena především odvodňováním.
Text: Jakub Kubačka
Foto: Jakub Kubačka, Milan Kubačka
|