Copak se to hemží v bobřím kožíšku? Má to šest nohou, klíště to tedy nebude. Nezvaný návštěvník vypadá na první pohled jako blecha, ale neskáče. Má ploché tělo podobně jako veš, ale zadeček kryjí zkrácené krovky. Ha, krovky, je to jasné. Tohle zvíře musí být brouk! A ne ledajaký. Jmenuje se blecháč bobří (Platypsyllus castoris) a patří do čeledi lanýžovníkovití (Leiodidae). Nejčastěji jej můžeme nalézt v kožichu bobra evropského (Castor fiber) a bobra kanadského (Castor canadensis), ale občas se objeví i u vydry severoamerické (Lontra canadensis). To je taková malá bobří pomsta. Vydry se občas vloupají do bobřího hradu, odkud si kromě bobřích mláďat obvykle odnesou i bobří a "blechy". Tedy blecháče, abychom byli přesní. Na rozdíl od blech ale tito přibližně 3 milimetry velcí broučci bobrům krev nesají, živí se pouze zbytky kůže a výměšky mazových žláz. Své blecháče mají dva ze tří bobrů a v kožichu se jich můžou zabydlet až dvě stovky. Blecháči jsou se svým hostitelem velmi těsně svázáni, pokud dojde k jeho úhynu, do 24 hodin jej opustí a hledají si nový domov.

Blecháč bobří (Platypsyllus castoris)	Bobr evropský (Castor fiber)

Bobři, a s nimi i jejich příživníci - blecháči, to u nás v minulosti neměli úplně jednoduché. Bobři byli loveni pro kvalitní kožešinu, pro bobrovinu - látku používanou při výrobě voňavek a také pro maso. Protože bobři žijí převážně ve vodě, byli označováni za "ryby" a konzumováni jako postní jídlo. To dovedlo ve většině Evropy bobry i blecháče na pokraj vyhynutí. V mnoha zemích však začaly záchranné programy a do některých oblastí původního výskytu byl bobr znovu vysazen. V devadesátých letech minulého století se bobři vrátili do Litovelského Pomoraví a do Poodří, odkud se dále šíří. V současnosti se vyskytují na Odře a jejích přítocích, hlavně na Pustějovském potoce, na Opavě nad Ostravou, na dolním toku Olše a na Stonávce v prostoru poklesové kotliny v Karviné. S nárůstem bobří populace jsou častější i nálezy blecháčů, zejména na bobrech usmrcených na silnicích. Díky některým uvědomělým preparátorům či myslivcům se tak dostává vzácný blecháč bobří i do depozitářů muzejí, kde je mu věnována náležitá pozornost. Až uvidíte při procházkách jarní přírodou stromy okousané od bobrů, vzpomeňte si i vy na drobného broučka bydlícího v bobřím kožichu.

Tento článek zčásti vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (MK000094862). Děkuji Luboši Dembickému za poskytnutí fotografie.  

Literatura:
Cardé V, H. & Resh R. T., eds. (2009). Encyclopedia of Insects . Elsevier, Academic Press, Amsterdam, s. 197.
Červený J., Kamler J., Kholová H., Koubek P. & Martínková N. (2004). Encyklopedie myslivosti. Ottovo nakl., 592 s.
Hůrka K. (2005). Brouci České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 390 s.
Peck B. S. (2006). Distribution and biology of the ectoparasitic beaver beetle Platypsyllus castoris Ritsema in North America (Coleoptera: Leiodidae: Platypsyllinae). Insecta mundi, Vol. 20, No. 1?2: 85?94.