Konferenci zahájila Mgr. Kamila Poláková, náměstkyně pro odborné činnosti SZM, vedle stojí Piotr Kolarczyk, kurátor botanických sbírek Arboreta Moravské brány v Ratiboři a Mgr. Jana Nevřelová, pracovnice Oddělení vnějších vztahů SZM.

Ředitel Arboreta Moravské brány v Ratiboři  Ing., Mgr. Hubert Kretek promluvil o historii, současnosti této vzdělávací a vědecké instituce    a jejich plánech. Rozhovor s Hubertem Kretkem v Opavském přírodovědném zpravodaji ZDE	Ing. Šárka Zemková představila Arboretum Nový Dvůr jako kurátorka sbírky skleníkových rostlin. Rozhovor s Šárkou Zemkovou v Opavském přírodovědném zpravodaji ZDE

Polští přenášející na konferenci spolupracující s Arboretem Morvské brány v Ratiboři

Přednášející Jerzy Widenka. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz. Přednáška byla o skupině jarních cibulovin narcisech, kterých je v současné době zaregistrováno více než 30 000 odrůd. Podivoval se nad tím, že tyto květiny spojené se starořeckou legendou byly po dlouhou dobu ve stínu tulipánů. Když v 17. a 18. století propukla v Holandsku tzv "tulipomanie", rostly narcisy v této době na přirozených stanovištích v Portugalsku, Španělsku, Francii a Itálii a na severu Afriky. Pěstitelé si těchto nádherných květin začali všímat až ve  20. století.

Bývalý vysokoškolský učitel na Slezské technologické univerzitě. Ve své odborné práci se podílel na měření a automatizaci. Je spoluzakladatelem Polské společnosti obdivovatelů liliovitých rostlin v Lodži. Má bohatou sbírku lilliovitých rostlin hlavně tulipánů, duhovek, lilií a narcisů. Mezi jeho zájmy patří sport, klasická i operní hudba a samozřejmě květiny.

Přednášející Waldemar Szendera. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz Představil zajišťování velmi složitého záchranného transferu rostlin z prostoru pískového lomu v Kotlarni, jejíchž stanoviště mělo být zničeno. Nejdříve proběhla identifikace a následně podrobná inventarizace vegetace. Pro umístění rostlin musela být v arboretu nalezena vhodná stanoviště. Dnes je možno konstatovat, že rosnatka okrouhlolistá, přeslička největší, kruštík bahenní a další přenesené rostliny zde úspěšně rostou.

Polský biolog, botanik, doktor přírodních věd s 31-letou praxí. Aktivní vědec spolupracující s Ústavem ochrany životního prostředí PIB ve Varšavě a Lesnickým výzkumným ústavem v "Sękocinie Starym", majitel společnosti Pracovna Żywokost  ComfreyLab, se sídlem v městě Susziec. Majitel regionálního muzea Kamojówka v Suszeci (etnografické sbírky obce Suszec). Má sbírku původních druhů rostlin na vlastním hospodářství.

Přednášející Dawid Łomnicki. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz.  V současné době žijeme ve vysokých otáčkách. Životní prostředí člověka se v krátkém časovém intervalu ve srovnání existence lidské rasy změnilo k nepoznání. Jak vypadnout ze zajetí městských betonových prostorů? Zajít do lesa nebo do arboreta, které je vlastně v pěkném lese. Tam si můžete zacvičit, zaběhat a bude vám hned lépe.	Masér po sportovní škole. Trenér callisthenics. Usiluje o rozvoj sportovní činnosti dětí a dospělých, podporuje zdravý životní styl. Organizátor řady sportovních akcí. Spoluzakladatel polské asociace Callistoe a Streert Workout. Zájmy: sport, rozvoj sportovních aktivit ve společnosti.

Přednášející Agata Ociepska (za nepřítomného Jacka Maronia). Foto: Gabriela Habrom-Rokosz. Jacek Maroň pracoval systematicky na dvou stálých místech v areálu arboreta a podařilo se mu potvrdit výskyt 267 denních a nočních motýlů. Hlavním způsobem získávání motýlů bylo jejich vábení ke světlu rtuťové lampy večer a v noci. Přes den byli loveni do entomologické síťky. Tvrdí, že stav poznání výskytu motýlů je v jednotlivých regionech Polska  nerovnoměrný a proto se to snaží změnit.

Profesionálně se zabýval těžbou, nyní odešel do důchodu. Zajímá se o motýly od dětství. Člen polské entomologické společnosti a Slezské entomologické společnosti. Provádí výzkum motýlů v oblasti Krajinného parku cisterciáckých krajinných kompozic Rudy Wielkie. Zájmy: fotografování, entomofauna.

Čeští přenášející na konferenci -pracovnícci Arboreta Nový Dvůr

Přednášející: Kamila Mücková kurátorka v Arboretu Nový Dvůr Foto: Martin Polášek alpinum bylo vybudováno na místě opuštěného lomu zakladatelem Quidem Riedlem patrně mezi lety 1906 až 1928. Projekt na obnovu historického alpina byl zpracován v roce 2013. V temže roce byla započata obnova zchátralého a náletovými dřevinami zarostlého alpina. Byly zpevněny rozpadlé kamenné zdi a zrekonstruovaná vyhlídková chata nad skálou. Pracovníci arboreta prováděli drobné stavební zásahy, čištění jezírka a výsadbu skalniček.

Pod jejím vedením proběhla na podzim v roce 2017 výsadba. V současné době je v alpinu pěstováno 130 druhů a kultivarů skalničkových rostlin. Kamila Mücková je přesvědčena, že alpinum musí dělat jeden člověk, který má vizi. Vize se totiž nedá jen tak lehce předat.

Přednášející: Martina Rigauxová dokumentátorka v Arboretu Nový Dvůr. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz.  Dendrologickou expozici zhlédne během roku 25 až 40 000 návštěvníků. V současné době arboretum spravuje na ploše 23 hektarů jednu z nejbohatších sbírek dřevin v České republice. Při komentovaných vycházkách si návštěvníci mohou na dřeviny sáhnout, přivonět, jehličí nebo listy rozemnou mezi prsty, a tak je vnímat všemi smysly.

Komentované prohlídky a akce pro veřejnost v Arboretu Nový  Dvůr jsou velmi populární. Vyřež/š svou dýni Akce je pojata ne Halloweensky, ale floristicky. Martina Rigauxová má ráda komentované prohlídky s dospělými, jejich otázky a postřehy ji obohacují. Hojně jsou navštěvovány pravidelné výstavy. V měsíci květnu je to největší výstava Rhododendronů u nás.  V roce 2017 ji zhlédlo téměř 8000 návštěvníků.

Přednášející: Petr Štelar, hlavní zahradník v parku Arboretum Nový Dvůr Foto: Martin Polášek Referoval na téma Práce a Údržba v Arboretu Nový Dvůr	Práce v parku dle ročních období. Jarní práce spočívají v přípravě ploch na sečení, úpravě a čištění záhonů. V letním období se intenzivně se sečou veškeré travnaté plochy, udržují se záhony. V podzimním období (říjen, listopad) probíhají zejména výsadby. Foto: Milan Kubačka

Historie a současnost Arboreta Moravské Brány v Ratiboři nám v rozhovoru pro Opavský přírodovědný zpravodaj představil její ředitel Hubert Kretek

Arboretum Moravské brány v Ratiboři bylo založeno teprve v roce 2000 v lese, kde se choval v minulosti dobytek. Les patří od roku 1928 městu Ratiboř. O vznik Arboreta se největší měrou zasloužil bývalý primátor Ratiboře pan Andrzej Markowiak.
Arboretum bylo založeno především s cílem chránit, udržovat a obohacovat biodiverzitu oblasti, kde je údolí Moravská brána. Moravská brána je centrem transferu mnoha rostlinných a živočišných druhů. Právě proto územím Arboreta vede biokoridor přes Moravskou bránu do údolí Odry v severojižním směru a Arboretum se tak stalo v této krajině nejvýznamnějším stanovištěm.

Čím je Arboretum zajímavé, na co návštěvníci mohou těšit?
Návštěvníci zde mohou sledovat všechny přirozené biologické procesy, které slouží k obnově lesních společenstev. Perlou Arboreta je "Kouzelná zahrada" - bludiště z živých plotů, které je zdobeno výsadbou rododendronů, japonských třešní a javorů, palem a jiných stromů a keřů. "Kouzelnou zahradu" tvoří věčně zelené bludiště. Připomíná květ o rozloze přibližně 11.000 m2.
U hlavní brány je vytvořena replika středověkého hradu - místo pro historické slavnosti s rytířskými souboji.
V Arboretu je vybudována naučná ekologická stezka, která plní vzdělávací úkol. Lákadlem je Mlýnské kolo na Šuvarovém rybníku a Zoologická zahrada, kterou vyhledávají rodiče s dětmi.
Ústřední alej návštěvníka přivede ke "kamennému kruhu", který byl vytvořen po vzoru tradičního kruhu slovanských národů. Ulička je tvořena buky, které připomínají partnerská města Ratiboře - Opavu, Kaliningrad, Leverkusen, Roth, Tyśmenice, Kedzierzyn-Kozle, Villeneuve d`Ascq, Zuglo.

Začarovaná tahrada  Foto: Milan Kubačka

Historie a současnost Arboreta v Novém Dvoře

Zámek v Arboretu Nový Dvůr vybudoval Ludvig von Klettenhof. Počátkem 20. stol. založil kolem zámku Quido Riedel park, přetvořený v roce 1958 na arboretum Slezského zemského muzea v Opavě.

V Arboretu v Novém Dvoře může návštěvník zhlédnout bohatou dendrologickou sbírku Dřevin pěti světadílů. Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, jejich variet, kultivarů a zahradních odrůd. Můžete zde vidět rostliny vřesovišť, rašelinišť, písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska a rozsáhlé sbírky dřevin a bylin z východního a západního pobřeží a středozápadu severní Ameriky. Arboretum proslavila velká sbírka rodu Rhododendron, která patří k nejbohatším sbírkám v ČR. V expozici se nacházejí zástupci obřích "mamutích stromů" sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let i vývojově prastarého, posvátného a léčivého jinanu, pamětníka dinosaurů.

Již se založením arboreta v roce 1958 je spojeno pěstování subtropických a tropických rostlin. Na místě rozpadlé množárny, postavené za původního majitele Quida Riedla (1878-1946), vznikl malý skleník s vlastní kotelnou.    V té době ještě pěstované rostliny neměly charakter opravdových sbírek, ale kaktusy, palmy, orchideje a řada druhů pokojových rostlin již tenkrát poutala velký zájem prvních návštěvníků. Pro lepší podmínky odborné práce, sbírkové činnosti a prezentačních výstupů bylo nutno postavit nový a tomuto účelu adekvátní skleníkový areál. Jaký byl časový sled příprav a prací na první skleníkové expozici? Která léta patřila k těm nejlepším? A jak probíhala likvidace tohoto komplexu? To vám přiblíží výstava umístěná ve výstavním pavilonu v parku Arboreta Nový Dvůr
Zdroj www.szm.cz     

Společná fotografie účastníků, foto. Gabriela Habrom-Rokosz

Sestavil Milan Kubačka