Zdědili jsme polní sad se starými odrůdami ovoce. Museli jsme se rozhodnout co s ním. Vybrat si mezi dvěma možnostmi. Buď stromy vykácet a zasadit nové nebo je odborně ošetřit a zachránit je, a to nejen jako památku na předky, kteří sad vysadili, ale i pro záchranu geofondu starých odrůd ovoce.

Naštěstí se nám dostala do rukou publikace "Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska. Byla zpracována po pečlivém průzkumu starých ovocných sadů.  Publikace vyšla jako součást realizace projektu spolupráce MAS Opavsko a MAS Rozvoje Krnovska "Ovoce k lidem, lidé do sadů". Jejími autory jsou Radim Lokoč, Ondřej Dovala, Petr Chroust, Miroslav Přasličák a kol.

Radima Lokoče a Petra Chrousta z Ekotoxy jsme znali osobně. Radim nás seznámil s Ondřejem Dovalou. A pak to šlo jako na drátkách.

Ondra si při první návštěvě na zahradě prostudoval každý strom ze země. U laicky ořezaných stromů, mu záleželo na terminálu, kterému dá při ořezu přednost. Bylo jich totiž spousta. Ten vybraný bude táhnout strom do výšky a bude tvořit vrchol koruny. Potom vlezl do koruny, přičemž se projevily jeho zkušenosti skálolezce, kterému se jako koníčku věnuje. Žebřík opravdu potřeboval minimálně. Byla radost ho pozorovat. Jakoby se stromem tvořil jedno tělo. Prolezl jako veverka všechny kosterní větve. Zbavil je nepotřebných letorostů, které by zbytečně ubíraly stromu energii. Odstranil suché větve. Přednost dával spodním větvím a zajistil, aby nebyly zastíněny těmi výše položenými. Zkrátka byl to koncert.

Zatímco Ondra prolézal koruny stromů několik hodin, tak my dva jsme zpracovávali odstraněné větve, což nás dost unavilo. Šli jsme spát s vědomím, že jsme pro záchranu stále vzácnějších starých polních sadů udělali vše, co bylo v našich silách.

Foto: Milan a Jakub Kubačkovi