Klidnější časy. Byl totiž součástí zahrady renesančního opavského zámku vlastněného rodem Liechtensteinů. Zámecká zahrada byla budována v první polovině 19. století a můžeme předpokládat vysazení tohoto jinanu už kolem roku 1820. Ovšem od dob, kdy se kolem něj knížata procházela a dopřávala si odpočinku ve stínu jeho koruny, uplynulo mnoho vody. Vše kolem se změnilo. A to k nepoznání. Kočáry s koňmi nahradily automobily, kterých v současnosti kolem jinanu projedou denně stovky. Tento strom však pamatuje také významné události jako bourání poblíž stojících městských hradeb, zasypávání hradebního příkopu, či stržení opavského zámku (1892), stavby, k jejíž zahradě náležel pravděpodobně několik desítek let. Po zámku do dnešních dob nezbylo téměř nic, jen Müllerův dům z roku 1723, který sloužil jako dům správce a při jehož rekonstrukci našli archeologové v loňském roce části zdi původního opavského hradu, který zámku předcházel. V roce 1895 vyrostlo poblíž jinanu uměleckoprůmyslové muzeum, dnes je to Historická výstavní budova Slezského zemského muzea. V místě, kde se nacházel opavský zámek, stojí Mendelovo gymnázium.

Historická výstavní budova Slezského zemského muzeav parku, který se jmenuje Park u muzea a je součástí Zeleného prstence.	Budova Mendelova gymnázia. Před ním jinan dvoulaločný.
Listová čepel  jinanu dvoulaločného je plochá, klínovitá, rozdělená zářezem na dva laloky, s vějířovitou žilnatinou. Řapíkaté listy vyrůstají ve svazečcích na silně zkrácených větvičkách.	Ještě než listy jinanu opadnou, zbarví se do zlatova.

Opavský rodák Ing. Lubomír Rychtar, zahradní a krajinný architekt, podle jehož projektů se mj. rekonstruuje i prstenec parků v Opavě a který se problematikou zahrad a parků dlouhodobě zabývá, přišel na zajímavou věc. Vysledoval totiž jistou souvislost mezi dřevinami, které jsou přítomny v zahradě paláce Liechtensteinů ve Vídni a stromy přítomnými v někdejší zahradě opavského zámku. Jedná se právě o kombinaci platanů s jinany. Platany vysázené kolem Liechtensteinského paláce patří k nejstarším platanům ve Vídni a dá se předpokládat, že pocházejí, stejně jako sazenice jinanu a platanů, které tvořily zámeckou zahradu v Opavě, ze školek, které měli Liechtensteinové ve Valticích. Možná je ona na první pohled nenápadná kombinace platanů s jinany jakýmsi tajným znamením v zahradách a parcích budovaných Liechtensteiny. Je to pouze náhoda nebo existuje taková souvislost mezi Vídní a Opavou? Kdo ví?
Další významnou osobností Opavy, která má k našemu stromovému kandidátovi bezesporu co říci, je Ing. Miroslav Frank, CSc., jehož jméno je spojeno s Arboretem v Novém Dvoře, kde pracoval řadu let i jako ředitel. Pan Frank nám poskytl jeho vlastní perokresbu částí větviček se samčími   a samičími květy a plodnou větvičkou (vše v přirozené velikosti), kterou připojujeme do fotografické dokumentace nominovaného stromu. Dále uvádí stať s názvem "Za svědkem dinosaurů", která je plná zajímavostí o jinanu dvoulaločném. Na tomto místě uvedeme pouze výběr několika informací:

Jinan dvoulaločný je strom, jehož latinské jméno Ginkgo biloba L. odvodil Carl Linné z čínského výrazu pro plody tohoto stromu (Gin-ko  stříbrný plod). Listy mají často na dva laloky rozdělenou čepel (viz v perokresbě či detailů listů)  je dvoulaločná, latinsky tedy  biloba. V minulých geologických dobách byl tento dnes jediný žijící druh rozšířen v četných druzích po celém zemském povrchu. Své předky měl už v prvohorách. Je až neuvěřitelné, že bez významnějších změn se tato dřevina dochovala téměř 200 milionů let! Listy jinanu jsou anatomicky blíže jehlicím. Živý prapředek listnatých stromů zastavil svůj vývoj někde na polovině cesty od jehlice k listu. Za miliony let své existence jinan zažil vznik, rozvoj a zánik dinosaurů a byl svědkem vzniku ptáků! Určitě viděl létat archeopteryxe, tento zázrak přírody snad spočíval i ve větvích jeho rozložitých korun.
Z velkého rozšíření jinanu zůstalo v dnešní době jen několik nepatrných lokalit přirozených porostů v jiho-východní Číně. Nikde jinde už neroste planě. Pěstuje se však od nepaměti. V kultuře jsou známy stromy i přes 1000 let staré. Strom je 30-40 m vysoký, dožívající se stáří až 2000 let. Byly zaznamenány obvody kmenů 8 i 9 m. Stromy jsou převážně samčí nebo samičí jedinci s převládajícími květy jen určitého pohlaví. Proces opylování a tvorby semen má mnoho výjimečností v říši rostlin. Plodem jinanu je peckovice obalená zelenou, později žlutou nepříjemně páchnoucí dužinou. Tvrdá pecka obsahuje sladké a chutné jádro bohaté škrobem. Jádra se pojídají syrová i pražená a jsou v Číně, Koreji i Japonsku oblíbenou pochoutkou. Do Evropy byl první strom dovezen roku 1730 a dodnes roste v botanické zahradě v Utrechtu v Holandsku.

Od tohoto období je jinan hojně pěstován v Evropě (v Čechách od r. 1809), ale i v zámoří již od roku 1784.
Fotografie, které jsou v nominaci uvedeny, poskytli biologové a znalci místní přírody Milan a Jakub Kubačkovi z neziskové organizace Natura Opava - Czech Republic. Děti z nedaleké Základní školy Nový svět o jinanu moc dobře vědí a rády si s ním, když se jeho listí zbarví do krásně žluté až zlaté barvy, užívají radosti, které přináší podzim. Každé dítě má rádo spadané listí. A tohle listí od jinanu, o kterém jsme se vlastně dozvěděli, že není tak úplně listím ani jehličím, je ještě ke všemu moc zajímavé a neobvyklé. Fotografie zachycující podzimní radovánky je rovněž ve fotografické dokumentaci ke stromu. V nedávné době proběhla zajímavá akce, jednalo se o light art Tomáše Skalíka (zakládající člen spolku Za Opavu) a slavnostní zpřítomnění opavského zámku pomocí laseru. Díky této instalaci se mohou zájemci dozvědět, kde zámek přesně stával. Byl v bezprostřední blízkosti našeho jinanu.
Tímto se příběh Ginkga knížete Liechtensteina uzavírá. Ale jen pro nás. S ohledem na možné stáří jinanu jistě tento strom ještě mnohé zažije, bude-li se mu dařit alespoň tak, jako nyní. Příběh jinanu tedy bude pokračovat v dalších staletích? Doufejme.

Příběh stromu zpracovala Mgr. Petra Veličková, koordinátorka EVVO
odbor školství Magistrátu města Opavy