Jak stezku využívat?
Přírodovědná naučná stezka Mladeckem má sloužit žákům základních škol pro hlubší poznání širšího okolí Mladecka. Vznikla v rámci projektu základní školy Mladecko ?Komplexní pohled na dění kolem nás jako nástroj sebereflexe a environmentálního rozvoje?. Na deseti zastaveních jsou žáci seznamováni s historií školy, obce a se základními ekosystémy, které se v této oblasti vyskytují. Nejedná se jen o poznání typických zástupců jednotlivých společenství rostlin a živočichů na určitém stanovišti, ale především o rozkrytí jejich vzájemných vztahů. Cílem poznávací a vzdělávací stezky je také poskytnout žákům informace o způsobech ochrany přírody.  Stezku může využívat i široká veřejnost, která chce poznat geologickou minulost a přírodu Mladecka. Tato oblast patří do Nízkého Jeseníku a je součástí Mikroregionu Hvozdnice. V tomto regionu přírodu lužního lesa představuje i naučná stezka Hvozdnice ve Slavkovském lese u obce Slavkov u Opavy.

Škola v Mladecku	Na stezku přicházejí i děti z jiných škol s okolí.

Žáci obou stupňů ZŠ mohou studovat a ověřovat si své znalosti na jednotlivých zastaveních pomocí pracovních listů. Součástí studia ekosystémů by měla být hlavně praktická cvičení přímo v terénu v různé roční době. Jedině tak se žáci naučí chápat přírodu a život kolem sebe v nejširších souvislostech. Jedině pochopením vztahů a zákonitostí může další generace životní prostřední kolem nás účinně chránit. Nabízíme několik námětů, které se dají na každém stanovišti uplatnit.

Příklady praktických cvičení a náměty na vytváření sbírek:

- sbírka šišek jehličnanů
- sbírka suchých pukavých a nepukavých plodů dřevin
- herbář větviček a plodů v jednotlivých ekosystémech
- sbírka pírek ptáků
- sbírka hálek na listech a větvičkách dřevin
- sbírka oloupaných šišek obratlovci (ptáky a savci)
- sbírka kůry jehličnatých a listnatých dřevin
- herbář obilovin a plevelných polních rostlin
- herbář lučních květin a bylin lesa
- fotografický herbář ekosystémů
- odlov vodních bezobratlých v různou roční dobu
- pozorování ptactva a savců
- poslech hlasových projevů žab a ptáků
- sběr motýlů, brouků a jejich larev - pozorování
- pozorování a zaznamenávání změn bylinného patra
- měření chemických parametrů vody a interpretace

Jak se vybavit na přírodovědnou vycházku?
Důležitá je pevná a nepromokavá obuv a vhodné, pohodlné oblečení. Nezapomeneme: silonové sáčky na přírodniny, novinový papír, pláťěnou tašku, fotoaparát, lupu, nůžky, dalekohled, pinzety, nůž, krabičky na sběr například brouků, síťku na motýly,  jednoduché určovací příručky, mapu, blok a psací potřeby.

1. zastavení: Zahrady a parky
Každá škola má zájem zvelebovat své okolí. Parková úprava  je její vizitkou. Stáří stromů ukazuje na její historii, protože ty největší dřeviny byly často vysazeny po dostavbě. U budovy školy v Mladecku jsou nejstarší tisy červené a jedle ojíněná, které byly vysazeny v roce 1937, kdy byla škola postavena. Zásluhu na tom měl tehdejší ředitel mladecké školy Rudolf Kadula.
Zapamatujte si:
1. Dvoudomé dřeviny jehličnanů, které tvoří skupinu před levou částí budovy školy, jsou tisy červené. Jedná se o jedovatou rostlinu.
2. Nejvyšším stromem u školy je jedle ojíněná.

2. zastavení: Horniny Jeseníků
Toto zastavení je věnováno představení hornin, které jsou typické pro geologickou minulost a geologické složení Hrubého  a Nízkého Jeseníku, kde mladecká oblast patří.
Zapamatujte si:
1. Droby, které tvoří geologické podloží v této oblasti a je zde nejdůležitější horninou,  se těží například v lomu přímo v obci.
2. Břidlice se používala a stále používá jako střešní krytina. Těžila se štolovým způsobem, v těchto důlních dílech jsou nyní významná zimoviště vzácných netopýrů, například netopýra velkého ve Štole Jakartovice.

3. zastavení: Ekosystém pole
Za školou navazuje na ekosystém lidských obydlí, zahrady a parku, ekosystém pole. Je přeměněný a slouží k produkci potravin. Kromě plodin, jako jsou okopaniny, obilniny, pícniny a technické plodiny, zde žijí i plevele. Nachází se tam živočichové i další rostliny, které se přizpůsobily životu v tzv. kulturní stepi. 
Zapamatujte si:
1. Remízků, které mají na polích velký význam, stále ubývá. Kromě toho, že zabraňují vodní erozi, splachování ornice, jsou důležitými krajinnými prvky. Útočiště zde nacházejí ptáci, savci, hmyz, rostliny.
2. Ptáky, kteří krouží nad poli. Jsou to především káně a poštolky, kteří loví drobné hlodavce - hraboše.

4. zastavení: Obec Mladecko
V obci, kde navštěvujete školu, byste měli znát nejen její historii, ale i současnost. Vědět, kdy byla postavena kaple a komu je zasvěcena, v jakém slohu je postaven zámek a které další významné budovy a zařízení jsou v obci.
Zapamatujte si:
1. První zmínka o obci je z roku 1250. Kaple sv. Josefa pochází z roku 1882. Zámek v obci ze 17. stol. byl zbořen. Hrabě Renard dal postavit na počátku 19. stol. empírový zámek v Mladeckém dvoře.
2. Kulturní památkou je roubená lidová stavba východo-sudetského stylu z roku 1830.

5. zastavení: Ekosystém louky
Podmáčená louka na tomto stanovišti tvoří na první pohled louku s rostlinami, které známe i z jiných míst podél toku říčky Hvozdnice. Roste zde však i rostlina krvavec toten, která je živnou rostlinou vzácného motýla modráska bahenního. Mezi bylinami jsou kakosty, pcháče, ostřice, sítiny aj. 
Zapamatujte si:
1. Výskyt motýla modráska bahenního nám signalizuje, že se jedná o vyvážený ekosystém podmáčené louky s typickými rostlinami.
2. lokalita je zařazena do systému ochrany přírody Natura 2000. Patří mezi evropsky významné lokality a musí se na ní dodržovat pravidla zvláštní péče. 

6. zastavení: Ekosystém řeky Hvozdnice
Říčka Hvozdnice je významným biokoridorem v mladecké oblasti s bohatým pobřežním porostem. Poznávání života ve vodě této říčky přináší mnoho překvapení. Zjistíme, že pod kameny jsou jiní živočichové než u břehu nebo v mělkých tišinách v substrátu.
Zapamatujte si:
1. Potok Hvozdnice má možnost meandrovat. Není spoután do betonového koryta. To má význam pro biotop a celou krajinu.  Žijí zde pstruzi, skorci, ledňáčci...
2. Nebezpečně se zde rozšiřují invazní rostliny jako netýkavka žlaznatá a křídlatka japonská.

7. zastavení: Ekosystém rybníka
Rybník je zde jako příklad ekosystému stojaté vody. Tento rybník, který je možno vidět z hlavní silnice, slouží výhradně k produkci ryb. Vzhledem k tomu, že zcela postrádá rákosiny  a mělký přechod břehu do vody (tzv. litorál), nemohou zde hnízdit ptáci a rozmnožovat se obojživelníci, což je velká škoda.
Zapamatujte si:
1. Rybník, stejně jako pole, je příkladem přeměněného umělého ekosystému. Vodní ptáci občas zahnízdí na okraji lužního lesa kolem potoka Deštná, který rybník naplňuje.
2. Největšími dřevinami na rybniční hrázi jsou olše lepkavé a javory kleny. Ze vzrostlých keřů je to střemcha obecná.

8. zastavení: Ekosystém lužního lesa
Lužní les podél potoka Deštná je nejpůvabnější na začátku jara, kdy jsme všichni natěšeni podívat se na koberce rozkvetlých jarních květin. Zde se můžeme obdivovat sasankám, dymnivkám, žlutým kostivalům hlíznatým a kokoříkům mnohokvětým. Zpěv drozdů, lejsků, pěnic podtrhne atmosféru probouzejícího se jara.
Zapamatujte si:
1. Lužní les může existovat jen díky častým záplavám v povodí nebo vysoké hladině spodní vody. Luhy většinou rostou v nížinách.
2. Záplavy přinášejí do lužního lesa mnoho živin. Vegetace zde proto bujně roste. Na začátku léta se objeví kopřivy a svízel přítula.

9. zastavení: Památný strom
V okrese je v současné době evidováno 29 památných stromů. Tento strom, který se oficiálně nazývá Dub letní v Deštné, má stáří okolo 280 let. Staré dřeviny jsou v krajině velmi důležité. Nejen, že nám připomínají naší minulost, ale jsou domovem pro mnoho organizmů.
Zapamatujte si:
1. Největšího stáří se v našich podmínkách dožívají lípy a duby, ale také ovocné stromy, jako jabloně přes 200 let, hrušně okolo 300 let a třešně až 400 let.
2. Význam starých stromů pro okolí je obrovský. Tvoří různorodé prostření pro spoustu živočichů např. ptáky, drobné savce, hmyz...

10. zastavení: Ekosystém smíšeného lesa
Už jen lesní cestička k zastavení nabízí paletu lesních květin, kapradiny po stranách a pohledy do krásného smíšeného lesa se smrky, vysokými borovicemi a různými keři. Samotný altán poskytne vhodné místo  pro odpočinek, kde si skupinka příro-dovědců může rozložit a určovat nasbírané přírodniny.
Zapamatujte si:
1. Bylinné patro je tvořeno kapradinami a to především kapradí samcem a papratkou samičí. Papratka má jemněji členěné listy.
2. Na okraji lesa roste jedovatá bylina rulík zlomocný s černými plody. Je nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinou.

Výuka hydrobiologe u rybníka.

Foto: Jakub a Milan Kubačkovi