Jako příklad mohu uvést projekty, které jsem v posledních letech realizoval jako koordinátor EVVO. První projekt nesl název HVOZDNICE 2013. Byl realizován v roce 2013 s finančním přispěním Statutárního města Opavy. Druhý projekt s názvem STŘÍBRNÉ jezero 2014 se uskutečnil v následujícím roce. Statutární město Opava nás opět finančně podpořilo.

Třetí projekt proběhl ve školním roce 2015/2016. Nazýval se TAJEMSTVÍ PŘÍRODY. Tentokrát nám v rámci svého grantového programu přispěl Moravskoslezský kraj. Čtvrtý navazující projekt se jmenuje BADATELSKÝ DENÍK. Probíhá ve školním roce 2016/2017, opět za finančního přispění MSK. Zároveň pokračování tohoto projektuv kalendářním roce 2017 získalo podporu SM Opavy.

S realizací projektu BADATELSKÝ DENÍK mi vzhledem k mé zdravotní indispozici v jeho průběhu mimořádně pomohla především kolegyně Mgr. Barbora Bitomská.

Celkově nám v rámci těchto projektů přispělo SM Opava částkou 120.000,-Kč a KÚ Moravsko-slezského kraje částkou 160.000,-Kč.

Terénní exkurze ve Slavkově u Opavy. Realizováno v rámci projektu TAJEMSTVÍ PŘÍRODY.	Stříbrné jezero na okraji Opavy je častým místem celoročních vycházek i letní rekreace Opavanů. V průběhu terénní exkurze žáci postupně nosili rostliny k poznávání, systematickému zařazení?

HVOZDNICE 2013 byla projektem, který se soustředil na ekologickou výchovu a výchovu k udržitelnému rozvoji nad rámec učebních osnov.
Soustředila aktivity vědomostní, prožitkové a vedoucí k upevnění systému hodnot. Šlo o několik celodenních terénních exkurzí, laboratorní průzkumy terénních sběrů (vždy následující den po exkurzi) a další aktivity.
Samotné exkurze do terénu by alespoň v menším měřítku měly doplňovat běžnou výuku. Mimořádně vedou k vnímání okolního světa, umožňují sledovat změny v přírodě, jejich návaznost a souvislosti. Maximální efektivity lze dosáhnout právě v rámci projektů, kdy jsou terénní vycházky plánovány nejméně na půlden. Ideální v tom případě je zvolit si v dosahu školy několik lokalit s rozdílným typem ekosystému. Ty pak lze porovnávat, zamýšlet se nad jejich významem. Exkurze slouží rovněž k doplnění systematiky, zopakování fyziologie aj. Tyto záležitosti bývají přirozenou součástí exkurzí a plynou častoz momentální situace a dotazů účastníků. V terénu lze také sbírat vzorky k pozdějšímu laboratornímu pozorování. Je třeba jen dávat pozor na chráněné a ohrožené druhy, které nesbíráme a netrháme. Žáky je třeba v tomto směru poučit a na exkurzi vybavit mj. dostatkem literatury. Alespoň pokud od nich očekáváme také samostatnou práci.
Živé vzorky lze přinášet i do běžných vyučovacích hodin.
Kupříkladu při výuce botaniky je možné sbírat vzorky rostlin  a běžně s nimi v hodinách pracovat. Také mimo samotnou výuku je dobré umístit takový materiál např. na okenní parapety. Zkušenosti jsou takové, že žáci poznají třeba kokosovník (byť bez druhového názvu), ale rostliny, kolem kterých denně chodí do školy, pojmenovat nedovedou. V případě živočichů je to snad ještě markantnější. Zebru pozná každý, plcha málokdo (někteří neví co to divné slovo znamená). Přinášet materiál z okolní přírody tedy považuji za velmi přínosné a názorné. Nejde jen o znalost, ale takéo budování všímavosti k okolí a o vytváření kladného vztahu   k tomu, co nás bezprostředně obklopuje, v čem žijeme.
Součástí projektu HVOZDNICE 2013 byl také program ve Slezském zemském muzeu v Opavě zaměřený na zoologii u nás žijících druhů zvířat.
Dále byl zahrnut přednáškový cyklus věnovaný problematice třídění a zpracování odpadů v Opavě, otázce zdrojů potravin pro lidstvo a souhrnně také šetrnému využívání přírodních zdrojů s příklady devastace ekosystémů, ohrožení biodiverzity a následné ztráty mnohých zdrojů jako takových. Nechyběly diskuze, brainstorming.
Celý projekt vyvrcholil výstavou výtvarně zpracovaného tématu PŘÍRODA V OHROŽENÍ. Zde byly nově nabyté zkušenosti a vědomosti dovedeny k vytváření postojů. Prostřednictvím tématicky zaměřených tvůrčích aktivit byli mladí lidé vedeni k osobnímu zamyšlení nad problémy a k pochopení jejich dosahu.

STŘÍBRNÉ JEZERO 2014 byl projekt do značné míry podobný předchozímu. V terénu mapoval jiné lokality v těsném okolí Opavy. Soustředil se také na okruh opavských parků, zde s důrazem na dendrologii a zahradní architekturu. Přednáškový cyklus, který byl součástí projektu, se odvíjel od seminární práce ODPADY  MÁ SMYSL SEPAROVAT?

Základem bylo seznámení s odpadovým hospodářstvím na území Statutárního města Opavy a se systémem třídění odpadů v naší škole. Potřebné údaje byly získány od OŽP SM Opavy a od Technických služeb Opava.

Laboratoř je místem pro pozorování i diskuzi.	Určování suchozemských, sladkovodních i mořských měkkýšů podle schránek. Důraz byl kladen na naše druhy.

TAJEMSTVÍ PŘÍRODY byl projekt zaměřený především na badatelsky orientované vyučování. Doplňkovou aktivitou zde byla podpora systematického vzdělávání koordinátorů EVVO. Znovu bylo zahrnuto několik terénních exkurzí v okolí Opavy. Obecně preferujeme oblast kolem Hvozdnice ve Slavkově u Opavy, okolí Stříbrného jezera, městské parky a břehy řeky Opavy. Navazovalo zpracování nasbíraných vzorků v laboratoři, propojení nových znalostí a dovedností s již probraným základním učivem gymnázia, vytváření pracovních protokolů. Inovací byla výroba trvalých preparátů.

Tuto dovednost jsme naučili nejen účastníky projektu z řad našich žáků, ale nabídli jsme ji také formou semináře koordinátorům EVVO z jiných škol jako doplňkovou činnost pro výuku. Součástí projektu byla i přírodovědná soutěž pro žáky základních škol, ekologický kroužek a navýšení badatelsky zaměřených aktivit v biologických seminářích. Vše bylo propojeno s kombinovanými aktivitami při práci s literaturou, internetem a dalšími prostředky ICT, diskuzemi a výměnami názorů, výchovou k zodpovědnosti, úctěk životu, významu přírody pro zdraví člověka a celé společnosti.

BADATELSKÝ DENÍK dostal název podle nosné aktivity, která je do projektu zahrnuta. V průběhu minulých projektů jsme zlepšili materiální vybavení biologické laboratoře, které nám umožnilo na realizaci tohoto projektu pomýšlet. Především máme k dispozici mikroskopy a preparační lupy s možností digitálního záznamu. Máme tedy možnost objekty nejen pozorovat, ale ve slušné kvalitě i fotografovat.
Jak jsem již napsal, používání laboratorních metod práce rozšiřuje vnímání probírané látky. Dovoluje lépe chápat souvislosti, zlepšuje praktické dovednosti žáků. Praktické prvky ve vyučování navíc žáky baví, učí je zručnosti, aplikacím, které doplňují vhodně teorii. Míra zařazení takovéto práce závisí od možností každé školy, hodinové dotace v biologii apod. Někdy je práces mikroskopy do značné míry soustředěna do oblasti biologických seminářů a projektů. Doporučuji učitelský mikroskop s propojením na počítač a s možností fotozáznamu a videozáznamu. Vhodné je vybavení klasickými světelnými mikroskopy a preparačními mikroskopy (preparačními lupami). Pro učitele jsou vhodné pokročilejší modely, pro žáky sady podobné techniky, jen poněkud jednodušší modely. Nevyplatí se ale nakupovat nejlevnější přístroje kompletně osazené plastovými čočkami a s celkovou nebo téměř celkovou plastovou konstrukcí. Zobrazují nepřesně a rychle se opotřebovávají. Vzhledem k občasné nesoustředěnosti žáků je dobré, když mikroskopy mají robustní kovové tělo. Drobným drcnutím je tedy nelze poškodit nebo shodit z lavice. Ovšems robustnější konstrukcí a lepší optikou přístrojů souvisí také jejich cena. Solidní žákovský mikroskop nebo preparační lupa se cenově pohybují v relaci 10.000,-Kč  15.000,-Kč za kus. Vedle toho jsou potřebné preparační nástroje, laboratorní sklo a další pomůcky.
Především  v oblasti preparačních nástrojů mám špatné zkušenosti s nákupy celých preparačních sad. Bývají sice levné, ale mívají plastová držadla, nedrží tvar, snadno se ohýbají a lámou. Možná existuje firma, která i zde dodává kvalitu. Ze zkušenosti ale doporučuji vybrat si jednotlivé typy nástrojů z chirurgické oceli a v potřebném množství je nakoupit. Je možné navštívit běžnou prodejnu zdravotnických potřeb, kde si nástroje lze prohlédnout, případně i objednat. Cena není tak závratná, aby znamenala v rozpočtu školy přílišnou zátěž.
Již v rámci minulého projektu jsem soustředil své úsilí na to, abych žáky naučil pokud možno co nejpřesněji kreslit pozorované preparáty. Seznamoval jsem je se základními pravidly vědecké ilustrace. Důležitá je přesnost, čitelnost, přehlednost. Také použitý materiál ke kreslení. Jsme tedy dobře vybaveni pro to, abychom se mohli snažit o vytváření kompletně vlastních, autorských laboratorních protokolů, včetně fotografií a ilustrací. Bez využití obrázků z internetu, které je sice rychlé a pohotové, ale nevede ke skutečnému soustředění a žáci často sklouzávají k pouhému konzumu  rychle a bez námahy pořídil, rychle zapomněl.
Jako závěrečný výstup je zpracována výstava námi vytvořených laboratorních protokolů, kterých je celkem 20. Nejprve bude prezentována v naší škole, pak podle zájmu i v jiných školách. I to je již předjednáno.

Na závěr bych se rád zmínil o tom, že zejména v posledních projektech jsme se snažili přesáhnout hranici Mendlova gymnázia a vytvořili jsme nabídku také pro jiná školská zařízení, zejména pro základní školy na Opavsku.O semináři ke tvorbě trvalých preparátů pro vyučující ze základních škol jsem již výše napsal. Chceme ale pomáhat především v rozšiřování zájmu o přírodu u žáků. Tak se součástí projektů staly dvě akce. Jednou je PŘÍRODOVĚDNÁ SOUTĚŽ pro žáky základních škol, druhou jsou DNY PRO PŘÍRODU.
Školy se samozřejmě zúčastňují velkých soutěží, které probíhají napříč republikou pod záštitou MŠMT. Sem patří především olympiády z jednotlivých předmětů. Vedle toho ale existují drobnější projekty, které mnohdy mají pouze místní dopad, ale na své úrovni aktivizují žáky, podněcují vzájemný kontakt škol a rozvíjejí jejich vzájemnou spolupráci. Zde ovšem záleží na stupni školy.  Základní a střední školy mají poněkud rozdílné možnosti. Střední školy mají žáky ve vyšším věku a tomu odpovídají jejich schopnosti spoluorganizovat a provázet mladší kamarády připraveným programem. Do pořadatelství a organizace výše zmíněných akcí jsou tedy u nás kromě učitelů zapojeni také naši žáci vyššího gymnázia.
První soutěž má 3 části  biologickou, chemickou a fyzikální. Každá část se skládá z teoretické a laboratorní práce, podmínkou pro vstup do soutěže je video s vlastní badatelskou aktivitou.

Touto soutěží se snažíme podněcovat zájem o přírodní vědy u žáků ZŠ a umožnit jim práci v laboratořích biologie, chemie a fyziky na Mendelově gymnáziu. Chceme rovněž otevřít žákům základních škol středoškolské prostředí a umožnit partnerskou spolupráci gymnázia se základními školami.
Dny pro přírodu byly původně našim příspěvkem k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje 2016. Jde tedyo inovativní aktivitu. Zahrnuje soubor přírodovědných aktivit pro základní školy a veřejnost. Během let jsme především v rámci účasti na oslavách Dnů Země nashromáždili množství materiálu zaměřeného na poznávání a biologii u nás žijících druhů ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Podobně máme zpracován materiál dokumentující naše listnaté stromy a invazivní rostliny v ČR, chráněná území Opavska apod. V rámci dnů pro přírodu využíváme tedy naší školní zahrady plus učeben k instalaci široké kolekce těchto materiálů. Komentář k jednotlivým tématickým celkům podávají proškolení žáci vyššího gymnázia pod dohledem pedagogů. V rámci této akce také připravujeme vzorky pod preparační mikroskopy a jako doplňkovou aktivitu zpřístupňujeme velkou kolekci stolních dřevěných hlavolamů. Vedle biologie se do programu zapojuje také chemie s množstvím pokusů a zeměpis s rébusy, doplňovačkami, filmy aj. Dopoledne je akce pořádána pro základní školy, odpoledne je přístupná pro veřejnost. Koná se dva dny.

V komentáři k projektu BADATELSKÝ DENÍK se již nezmiňuji o terénních exkurzích, ekologickém kroužkua některých dalších součástech programu, které jsem popsal v souvislosti s předchozími projekty.

Žáci v laboratoři chemie připravují trvalé preparáty.

Text: RNDr. Rostislav Herrmann

Foto: Archiv Rostislava Herrmanna