Snad každý, kdo se někdy zajímal o přírodu na Opavsku, narazil dříve či později na jméno Milana Kubačky, většinou narazil přímo na tohoto nadšeného přírodovědce a ekologa v pravém smyslu toho slova, znalce a ctitele jedinečnosti a krásy Opavska, neutuchajícího propagátora opavských přírodovědných zajímavostí. Také vynikajícího pedagoga, schopného strhnout a přesvědčit nejen mládež školou povinnou. Bez nadšení, znalostí a aktivity Milana Kubačky by nevzniklo na Opavsku několik naučných stezek a nebyly k nim vydány informační a propagační publikace. S jeho osobou je spojen vznik Českého svazu ochránců přírody v Opavě, později i sdružení NATURA  Opava a pojmy jako průzkum východní části řeckého Amvrakijského zálivu či České přírodovědné muzeum v řecké Neochori. A právě letošní dvacáté výročí tzv. Projektu Řecko se stalo impulzem k setkání s jedním z hlavních iniciátorů.

Nevím, jestli mám něco zakódováno v genech. Fakt je ten, že velkou část dětství jsem strávil na vesnici a to v Hněvošicích, kousek od lesa a kousek od polských hranic. S mladší sestrou Jarmilou jsme pořád běhali po lese, také do školy v Oldřišově jsme chodili pěšky přes Hněvošický háj, z něhož je dnes přírodní rezervace. Měli jsme kolem sebe spoustu ochočených zvířat. Do školy nás doprovázela třeba veverka a hlavně si pamatuji na straku, která s námi každý den letěla až ke škole a pak se vrátila domů. Měli jsme i kavku, vránu šedivku, zahrádku, prostě přírodu jsme měli stále na blízku. A prázdniny jsme trávili opět na venkově, u babičky na Stražovských vrších.

Takových lidí byla spousta. Učitelé, přátelé... Zřejmě nejvíce mě ovlivnil pan vysokoškolský profesor Vítězslav Bičík na  Univerzitě Palackého v Olomouci. Nezapomenutelné byly jeho exkurze. Ukázal nám, co všechno lze vidět u nás, v naší přírodě. Doslova za humny, že lidé nemusí chodit do ZOO, aby viděli něco zajímavého. Když obrátil kámen, pojmenoval každého brouka, larvu, nikdy se nestalo, že by něco nevěděl. A hlavně pro nás objevoval v přírodě souvislosti. Proč se některým rostlinám a živočichům daří právě tam a jiným zase na úplně jiném místě. Velmi obdivuji i opavského mykologa dr. Vítězslava Balnara, udržuji kontakty s některými terénními biology. Třeba s olomouckým specialistou na raky dr. Holzerem a dalšími.

Rád a často. Tam jsme jasně dokázali, že když se dá dohromady skupinka nadšenců, tak dokáží téměř nemožné. Založili jsme 25 nejrůznějších kroužků. Mimo jiné i šest rybářských. Nebo herpetologický, vznikl i helioenergetický kroužek, který vedl pozdější pan primátor Jan Mrázek.   Spolu s kolegy jsme si vymysleli, že založíme oddělení mořské akvaristiky. A udělali jsme to. Jako první v republice! Teprve později vzniklo v Bratislavě. Velkou zásluhu na tom našem měl nadšenec, pan Oldřich Kapler. Jezdili jsme s dětmi k moři, do tehdejší Jugoslávie, Bulharska, Rumunska a nakonec do Řecka. Vymysleli jsme si v Řecku české muzeum a ono tam dnes je.

Nejen bylo, ale stále je a trvá. Začalo to v roce 1988, kdy jsme se prostřednictvím Řeků, žijících v Ostravě, dostali do Řecka poprvé. Mohli jsme si dokonce vybrat lokalitu a my si vybrali Amvrakijský záliv, protože kolem pobřeží byly bažiny a v nich roste spousta zajímavých rostlin a žijí neméně zajímaví živočichové. Pak nám starosta městečka Preveza věnoval starou nepoužívanou školu ve vesničce Neochori  a my v ní vybudovali České přírodovědné muzeum. Všechny zajímavosti, které jsme v moři, písku nebo bahně našli, jsme zařadili, popsali a vystavili. Také jsme u muzea založili něco jako školu ekologické výchovy a vybudovali naučnou stezku. Jde o deset zastavení v přírodě prevezké oblasti. Od roku 2000 ve zmíněné škole pořádáme o prázdninách Mezinárodní setkání mladých přírodovědců a výtvarníků, jezdí tam školáci z Opavska a Ratiboře...

Hovoříte v množném čísle. Kdo se za zájmenem "my" skrývá?

Téměř nic z toho, co jsem právě vyjmenoval, by se neuskutečnilo bez neziskové organizace NATURA Opava. Vznikla v roce 1992 a své síly v ní spojila skupinka přírodovědců - nadšenců z celé republiky. Za pomoci hlavně opavských školáků se pustili do přírodovědného průzkumu zmíněné lokality u města Preveza. A výsledek už znáte. Všichni jsme nesmírně hrdi na to, že Preveza a vesničky kolem, které dřív nikdo neznal, jsou dnes citovány v odborné literatuře i na internetu.

Vraťme se od moře domů. Jste autorem několika zajímavých publikací o přírodě Opavska. Můžete je jmenovat?

Jako první vyšla Naučná stezka Hvozdnice. Znovu by měla vyjít zcela rozebraná Chráněná území Opavska, další je publikace Památné stromy na Opavsku, čtvrtá v pořadí Významné parky Opavska a zatím poslední je barevná skládačka Poznáváme stromy městských parků v Opavě. Připravujeme publikaci Voda v krajině Opavska. Tady už budu mít hlavně hlas poradní, protože skutečným autorem tady bude syn Jakub. Skvěle fotí přírodu, jeho snímky jsou originální a pokud se týká přírody, má o Opavsku asi větší přehled než já.

Tak trochu všichni. Dcera Gabriela je učitelka. Syn Lukáš se mnou odmala chodil do zmiňované Stanice mladých přírodovědců a dnes je chovatelem leguánů. Asi nejvíc se "potatil" nejmladší syn Jakub. Od pěti let jezdil do Řecka a tam se seznámil s na slovo vzatými odborníky, botaniky, entomology a dalšími, což ho zřejmě ovlivnilo na celý život. Dnes je mu třiadvacet, studuje antropologii a současně systematickou biologii a fotí. Navíc se stal průvodcem CK Mundo, která se orientuje na poznávací zájezdy. Takže doma si ho už moc neužijeme.

Tak tím největším, celoživotním a věčným byla, je a bude příroda. Velkým koníčkem také bylo a dosud je fotografování, stále se nemohu nabažit poznávání Opavska. Máme tady tolik skrytých krás a zajímavostí... A také mám velmi pozitivní vztah k výtvarnému umění. Mezi výtvarníky z regionu mám řadu přátel.

Milan Kubačka se narodil 26. června 1947 v Městě Albrechticích, od svých patnácti let žije v Opavě, kde také maturoval na tehdejší Střední všeobecně vzdělávací škole (dnešní Mendlovo gymnázium). Následně vystudoval obor biologie ? tělesná výchova na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Krátce vyučoval na opavské Obchodní akademii, dvě desítky let pak pracoval v někdejším Okresním domě pionýrů a mládeže, kde stál u zrodu Okresní stanice mladých turistů a Okresní stanice mladých přírodovědců. Je zakládajícím členem Českého svazu ochránců přírody v Opavě a iniciátorem, spoluautorem či autorem několika naučných stezek na Opavsku. Je zakládajícím členem neziskové organizace NATURA Opava. S jeho jménem je spojován projekt Řecko, který letos funguje právě 20 let a v jehož rámci mj. vznikla v okolí městečka Preveza naučná stezka a bylo vybudováno české přírodovědné muzeum. Milan Kubačka je ženatý, má tři dnes již dospělé děti.

Milan Kubačka, statutární zástupce Natury Opava.	Odborný poradce Natury Prof. Vítězslav Bičík z UP Olomouc s manželkou.	Miloš Holzer, zoolog a ekolog, dlouholetý spolupracovník Natury.	Jakub Kubačka, student MU v Brně, fotograf Natury.