|
Vlaštovka se naučila otevírat dveře na fotobuňku |
|
Napsal RNDr. Milan Kubačka
|
|
Čtvrtek, 16 srpen 2012 |
|
Dne 5. srpna 2012 jsme pozorovali, jak si vlaštovka obecná dovede otevřít dveře ovládané fotobuňkou v budově vlakového nádraží v Suchdole nad Odrou. Myslíme si, že je to velmi zajímavá informace pro lidi, kteří se zabývají chováním zvířat.
K jednomu z hnízd v hale přilétávala krmit vlaštovka, která si nejdříve otevřela venku dveře do haly, nakrmila mladé a stejným způsobem si otevřela, když chtěla halu opustit. Bylo to fantastické!!! Udělala nejdřív přelet před fotobuňkou, dveře se otevřely, rychle směr letu změnila a vletěla do haly. Stejný manévr použila, když chtěla halu opustit. Krmící vlaštovky z těch dalších dvou hnízd používaly jinou cestu. Létaly podchodem z vlakového nástupiště do haly. Tam vlétaly z nástupiště a tudy se i vracely ven, jak se to předtím naučily.
Při tom, jak jsme se synem vlaštovky obdivovali, vzpomínal jsem na etologický kroužek a pokusy se zvířaty. Vedl jsem tento zajímavý kroužek při Okresní stanici mladých přírodovědců v Opavě v letech 1986-88. Studovali jsme se skupinou středoškoláků procesy učení zvířat. Zhotovili jsme pro tento účel podle literatury dokonce i Skinnerům box. Vedoucí akvaristického Zdeněk Zmydlený sestavil ovládací panel a vedoucí kroužku mořské akvaristiky Oldřich Kapler vyrobil podle vlastního návrhu podavač krmiva. Potkany jsme na stanici chovali, takže to nebyl problém.
Člen etologického kroužku u ovládacího panelu. Potkan přes podložku dostává slabý elektrický impuls a "pokusem omylem" se dostane na nevodivou plošinku. S elektrickým impulsem je současně ozve ze bzučáku zvuk. Po čase se vytvoří při tomto negativním podmiňování spojení a potkan vyskočí na podložku už při zvuku ze bzučáku, aniž dostal elektrický impuls.
Skinnerův box byla pomůcka velmi vděčná. Členové kroužku díky ní pochopili nejen klasické (pavlovovské) podmiňování, to se učili už na základní škole. Pokusy ruského fyziologa I. P. Pavlova se psy znali. Operantní podmiňování si ověřili na pokusech s potkany právě ve Skinnerově boxu. Potkan, umístěný v boxu, nejdříve náhodou zmáčkl páčku a pochutnal si na vypadlé granuli z podavače. Časem pochopil souvislost mezi zmáčknutím páčky a potravou a mačkal vždy, když měl hlad. To je případ i naší vlaštovky! Ta také určitě nejdříve chaoticky poletovala před zavřenými dveřmi, až se ji dveře náhodou podařilo otevřít. Toho využila a vlétla dovnitř, když chtěla ven, provedla totéž. Jako ten potkan, který nejdříve náhodou zmáčkl páčku a mohl se nakrmit. My jsme vlaštovku pozorovali v době, kdy už manévr vypilovala. Byl přesný a pokaždé letěla před dveřmi ve stejné výšce a vzdálenosti od dveří. Potkan také mačkal páčku neomylně a přesně. Nemohu nevzpomenout ani pokusy s velmi učenlivými ptáky - strakami. Naučily se obracet víčko označené určitým symbolem, kde byla potrava. Jejich mistrovské stavění hnízda jsme pozorovali z bezprostřední blízkosti v naší voliéře.
Fotografie: Milan a Jakub Kubačkovi
Moderněji v přírodovědné zájmové činnosti Přírodní vědy č.2 ročník 42. 1990-91
|
|
Aktualizováno ( Sobota, 10 listopad 2012 )
|
