Mokřadní i dříve běžné vlhké louky jsou dnes již dost vzácným ekosystémem, zejména v nižších polohách celé naší vlasti. Přitom je na toto prostředí vázána řada druhů hmyzu, které z naší přírody mizí právě tak rychle, jakým tempem ubývají tyto otevřené mokřady z naší krajiny.

Bráněnky (čeleď Stratiomyidae) jsou většinou poměrně velké, velmi úhledné mouchy, mnohé znichž se vyznačují velmi těsnou vazbou na toto specifické prostředí. Jejich larvy jsou totiž vodní, případně semiakvatické - žijí v mělkých stojatých vodách jako jsou stálé tůňky, kaluže, vodou zaplavené sníženiny, případně i stabilně podmáčené slatinné louky. Není divu, že tyto druhy, které byly ještě v 50tých letech minulého století hojné, z naší přírody vymizely a to jasně v důsledku masivních meliorací a tzv. "zúrodňování" mokřadů a podmáčených luk. Podíváme-li se do Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí (Farkač et al. 2005) zjistíme, že téměř všechny naše druhy bráněnek rodů Stratiomys, Odontomyia a Oxycera jsou považovány za ohrožené nebo zranitelné, a některé jsou u nás již dokonce regionálně vyhynulé. Proto je nutné chránit poslední zbytky mokřadních luk, na kterých tyto druhy ještě přežívají. Na Opavsku je jednou z mála lokalit, kde žije bráněnka měnlivá (Stratiomys chmaeleon), údolí mezi obcemi Bělá (u Chuchelné), Závada a Píšť, zejména louky na soutoku tří potoků poblíže Bělského (nebo Pilského) mlýna.

Tento chráněný a celorepublikově ohrožený druh se zde ojediněle vyskytuje na podmáčených loukách porostlých ostřicemi, skřípinou lesní, chrasticí rákosovitou, rákosem, tužebníkem jilmovým aj. mokřadními rostlinami. Bráněnka měnlivá je veliká (až 16 mm) černožlutě zbarvená moucha s širokým plochým zadečkem. Podobně jako jiné druhy tohoto rodu má na žlutém štítku dva ostré trny. Nejčastěji je ke spatření na květech okoličnatých rostlin, především bolševníku. Má pozoruhodně velké (v posledním stadiu až 4 cm dlouhé) a protáhlé larvy, které žijí v mělké stojaté vodě, zavěšené v hladině pomocí vějířku brv kolem dýchací trubičky na konci zadečku. Při poklesu vodní hladiny může larva přežívat i dosti dlouho v bahně. Larvální vývoj trvá 3 roky, což může být také jednou z příčin stále větší vzácnosti tohoto druhu, protože potřebuje pro přežití stabilní podmínky relativně dlouhou dobu.

Bráněnka měnlivá je skutečnou ozdobou naší přírody, takže si rozhodně zasluhuje i druhovou ochranu (to platí i o všech ostatních bráněnkách rodu Stratiomys a příbuzných skupin, které zákonem chráněné nejsou), ale ještě mnohem důležitější je ochrana jejího životního prostředí. U Bělského mlýna byla objevena v r. 1995 a její výskyt potvrzen nálezem dalšího kusu 9.7.2013 (viz foto).

Kromě bráněnky měnlivé byly v r. 1995 a 2013 na loukách u Bělského mlýna nalezeny ještě další dva mokřadní druhy bráněnek, zranitelný druh Stratiomys longicornis a také ještě poměrně běžná Oplodontha viridula. Vedle nich se zde (v celém údolí od Bělé po Bělský mlýn) vyskytuje i řada dalších pozoruhodných druhů mokřadních dvoukřídlých, např. mušenka Lonchoptera scutellata, temnatka Rivellia syngenesiae, hloubilky Anthomyza neglecta a Stiphrosoma cingulatum (obě v porostech ostřice štíhlé), stínomilka Trigonometopus frontalis a další. To vše dosvědčuje relativně dobře zachované společenstvo podmáčených luk nižších poloh.

Text a foto: Jindřich Roháček

Bráněnka měnlivá Stratiomys chmaeleon byla nalezena na mokřadních loukách u Bělského mlýna. Mokřadní louky se rozprostírají podél Pišťského potoka za pramenem Židlo se studánkou, Křesťanským labyrintem a Priessnitzovými koupelemi od Bělé směrem k Píšti.

Bráněnka měnlivá Stratiomys chmaeleon  

Larva bráněnky

Pramen Židlo v Bělé 

Křesťanský labyrint a Priessnitzovy koupele v Bělé