|
Za Dračí skálou do Klokočůvku |
|
Napsal Jakub Kubačka
|
|
Pondělí, 09 duben 2018 |
Západně od Klokočůvku můžeme v délce 200 m sledovat až 10 m vysoké
skalní stěny, budované drobami, prachovci a jílovitými břidlicemi.
Horniny vznikly ve spodním karbonu a patří moravickému souvrství kulmu
Nízkého Jeseníku. lokalita představuje velmi instruktivní ukázku
složitého zvrásnění původně vodorovných vrstev. Vznik vrás souvisí s
variským horotvorným procesem, při kterém došlo důsledkem srážky
kontinentů k deformaci sedimentů dna karbonského moře.
Vrstvy nevytříděného pískovce (droby), prachovce a jílovité břidlice
byly uloženy různě silným prouděním vody u mořského dna. Písčité vrstvy
naneslo silnější proudění, jemnější prachovce vytvořilo poněkud slabší
proudění a nejjemnější jílovité břidlice sedimentovaly v klidné vodě.
Vrstvy se během času ukládaly jedna na druhou, nová vždy na tu
bezprostředně předcházející, až se na dně naskládalo celé souvrství.
|
| Dračí skála na Klokočůvku. |
Moře, v němž souvrství vznikalo, existovalo koncem prvohor, v období
nazývaném karbon, asi před 340 miliony lety. Střední Evropě tehdy
dominovalo variské pohoří, táhnoucí se z Anglie přes střední Francii,
Německo, Česko a Slovensko do jihovýchodní Evropy. Vznik pohoří byl
důsledkem srážky velké jižní pevniny Gondwany s velkou pevninou na
severní polokouli Laurusií a dále četných ostrovů, ležících mezi oběma
superkontinenty.
Text a foto Jakub Kubačka
|
