Obnovovat přírodní prameny, které pro člověka po staletí znamenaly
důležitý zdroj vody, avšak nyní z české krajiny pomalu mizí, si zde
vzali místní za úkol a několik místních studánek revitalizovali. Na
okruhu pramennou oblastí se tam můžete osvěžit u několika z nich.
Prameny a studánky se vyznačují tím, že zde v létě i v zimě vyvěrá voda
stejné kvality a parametrů. Je vždy chladná a málo prokysličená.
I proto se v prameništích vyskytují specifičtí živočichové, kterým
vyhovuje tato stálost prostředí. Mezi ně patří ploštěnka potoční.
V minulosti byly prameny často předmětem lidové úcty. V západním světě
byly v pohanských dobách často spojeny s různými bohy, v dobách
křesťanských pak bývaly některé prameny zasvěceny svatým a byly
považovány za léčivé. Pro prameny ?na počátku toku? se též vžil výraz
studánka. V případě, že voda ze zdroje byla pitná, stavěly se nad
zdrojem různé stříšky, aby se omezil dopad nečistot do vody.
|
|
Studánka u Pilného mlýna opatřená stříškou. |
Ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala). |
Mezi živočichy, které nalezneme ve studánkách a prameništích, patří
blešivci, jepice nebo chrostíci. Zajímavý je však také živočich ?
ploštěnka, která žije hojně pod kameny v prameništích a potocích. Má
ráda čistou a málo úživnou vodu, proto ji můžeme nalézt právě zde. Stačí
otočit několik kamenů a určitě budete mít štěstí. Ploštěnky dosahují
velikosti od několika desetin mm do několika cm. Žijí volněa živí se
dravě.
Ploštěnky jsou hermafroditi, vytváří kokon vajíček. Nepohlavně se
rozmnožují příčným dělením. I u ploštěnek, které se dělením
nerozmnožují, jednotlivé části po násilném rozdělení dorostou.
Text a foto Jakub Kubačka
|