V roce 2014 se začal spolek Natura Opava starat o jezírka v Městských
sadech. Do té doby byla zabahněna tak, že se musel nejdříve odstranit
sediment, vytvořit ostrůvky a instalovat mola. Až teprve potom se mohly
vysadit bahenní rostliny, které okraje jezírek, stejně jako ostrůvky,
přiblížily přirozenému stavu. To byl však jen začátek! Mezitím jsme
bojovali s řasou a vodním morem kanadským. Je to nekonečná práce a ti,
kteří mají na své zahradě jezírko, ví, o čem mluvíme. Při zazimování
jezírek v opavských Městských sadech jsme poznali, spolu se studenty
Zemědělky, kteří nám pomáhali, myšici temnopásou.
Myšici temnopásou jsme vytáhli z vody, do které odvážně skočila. Přenos
do suchého akvária musela přečkat v plastové láhvi, kde pomalu začala
schnout. Naházeli jsme jí semínka pšenice a buku, jen tak pro klid duše.
Suchou myšku jsme si důkladně prohlédli. Jako první nás samozřejmě
zaujal černý 2?3 mm tmavý pruh na rezavohnědém podkladu na hřbetu, který
se táhne od hlavy až po kořen ocasu. Na bocích bývá srst žlutohnědá a
naspodu šedobílá. Všimli jsme si také hranice boků a břicha a ta byla
poměrně výrazná. Podobná ostrá hranice je u myšice lesní, kdežto u
myšice křovinné přechází hnědé až světle rezavé zbarvení hřbetu do
šedého až špinavě bílého odstínu. Takže hranice není ostrá jako u myšice
lesní a té naší myšice temnopásé.
|
| Studenti Masarykovy střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy Marek Fešar (vlevo) a Denis Polášek (vpravo). |
Myšice žije v nehlubokých norách, které si vyhrabává celá skupina
jedinců. Nory obvykle mívají dva vchody. Myšice je aktivní hlavně za
soumraku, ale i ve dne. Neskáče a nešplhá tak dobře jako myšice lesní a
myšice křovinná. Na zimu se stěhuj
 |
 |
| |
myšice temnopásá |
Rozmnožuje se od dubna do října. Po 3 týdnech březosti přivádějí samice
na svět 4?9 mláďat. Ta jsou 14 dní kojena; pohlavně dospívají ve 2
měsících. V jednom roce mívá samice 2?3 vrhy.
 |
| myšice temnopásá Apodemus agrarius |
Myšice temnopásá je všežravá. Rostlinná potrava však u ní převažuje.
Požírá hlavně semena pěstovaných rostlin, plevelů, jejich zelené části i
kořínky. Z živočichů se živí larvami hmyzu i dalšími drobnými
bezobratlými (pavouky, žížalami).
Fotografie: Jakub a Milan Kubačovi
|
