Vlivy Blatského moře, zasahující až na Opavsko, zde způsobují zejména chladnější jaro a teplejší suchý a slunný podzim (tzv. slezský podzim). Citelný vliv na podnebí má nadmořský výška. S jejím vzrůstem o 200 m se např. prodlužuje zima až o 14 dní a o stejnou dobu se zkracuje vegetační období.

Průměrné měsíční hodnoty teploty vzduchu: v červenci 18,3 °C nejvyšší a -2,2 °C nejnižší v lednu.

Z geologického hlediska patří sledované území do Poopavské nížiny. Na reliéfu krajiny se významně podílela činnost kontinentálního ledovce, zvláště pak sálského zalednění.

Velký význam pro geologické poměry měly klimatické změny a neotektonické pohyby ve starších čtvrtohorách (pleistocénu). Asi před 1 milionem let vznikl ve Skandinávii pevninský ledovec, který se pomalu sunul do střední a východní Evropy. Studená a teplá období se střídala. Celkem byly stanoveny 4 glaciály (studené období) a 3 interglaciály (teplá období).

Naše území přímo zasáhl pevninský ledovec dvakrát. Nejlepší doklady o této ledovcové činnosti lze pozorovat na Opavsku a Hlučínsku. Charakteristickými svědky ledovcové činnosti jsou velké bloky skandinávských hornin – bludné balvany. Největší byl nalezen v palhanecké pískovně z červené severské žuly (10,7 tuny) a od roku 1958 je usazen v městských sadech Křížkovského v Opavě.

V mladších čtvrtohorách (holocénu), nejmladším geologickém období, vznikaly zejména štěrky, písky, hlíny a jíly. V roce 1849 bylo v Opavě-Kateřinkách objeveno ložisko sádrovce. Po vytěžení byl lom zatopen. Cihlářské hlíny jsou např. v Hněvošicích, pískovny např. na Palhanci a malé kdekoliv v oblasti mezi Opavou a Hněvošicemi.

Půda zaujímá svrchní zvětralou část zemské kůry, spočívající na pevné hornině. Byla vytvořená půdotvorným procesem podmíněným řadou půdotvorných faktorů, jako mateční horninou, reliéfem terénu, klimatem, výškou hladiny podzemních vody, organismy a hospodářskými zásahy člověka.

Ve sledované oblasti od Palhance po Hněvošice se nacházejí hnědozemě. Jsou to půdy s dobrými fyzikálními vlastnostmi a při dodržování zásad správného obdělávání a hnojení jsou výborným produkčním typem k pěstování většiny hospodářských plodin, zejména obilovin.

Celé území opavského okresu je odvodňováno řekou Odrou do Baltského moře. Kromě řeky Opavy, kde od Palhance plánuji výstavbu biokoridoru podél polských hranic až po Hněvošice, je ve sledovaném území potok Ostrá, Kateřinský potok, Oldřišovský potok a Chmutovec. Hněvošický potok, který pramení v Hněvošickém háji se na polských hranicích vlévá do Oldřišovkého potoka.

Všechny potoky jsou v převážné délce regulovány a jejich stupeň znečištění se pohybuje od 3 – 5.

V oblasti jsou tyto vodní nádrže: Stříbrné jezero, tůňka Frajhuzy, rybník na Chmutovci, rybníček pod Hněvošickým hájem, rybník u Cikalova mlýna a zatopený sádrovcový důl Za Bendou u hranic.

Před započetím hospodářské činnosti člověka pokrývaly celé území téměř stoprocentně lesní biocenózy, v nichž hlavními porostotvornými dřevinami byly dub zimní a dub letní, buk a jedle, jejich podíly odpovídaly výškovému a expozičnímu klimatu.

Významný podíl přísluší rovněž aluviálním biocenózám, jejichž význačnými zástupci jsou topol černý, olše lepkavá a různé druhy vrb. Dnešní lesy jsou převážně druhotné smrčiny a jen na několika místech, zejména v povodí Moravice najdeme ještě zbytky původních bučin a jedlobučin s pestrým bylinným porostem.

V zemědělsky využívané krajině jsou porosty, omezující se na menší, někdy větší remízky, druhově velmi chudé. Výjimkou je Hněvošický háj – přírodní rezervace.

Při velkoplošném hospodaření velmi utrpěly stavy koroptve polní a zajíce polního. V posledních letech z důvodu nemoci téměř vymizel králík divoký. Ostatní lovná zvěř: srnec lesní a prase divoké je přemnožena a škodí především v lesních kulturách. Z šelem se zde vyskytují liška obecná, jezevec lesní, kuna lesní i skalní, tchoř a lasice. Z hlodavců veverka obecná, křeček polní, hraboš polní, hryzec a plch. Z hmyzožravců ježek, krtek, rejsek a několik druhů netopýrů.

Z ptáků jsou to čejka chocholatá, bažant obecný, straka obecná, sojka obecná, vrána černá, káně lesní, poštolka obecná, puštík obecný, čáp černý, kachna divoká a mnoho dalších druhů.