Jakub Kubačka
Návrh biokoridoru Opava Palhanec - Opava Hněvošice

Výsledky, závěr a diskuse

V důsledku intenzivního zemědělského využívání krajiny ve směru od Palhance přes katastry obcí Oldřišov a Hněvošice, došlo v posledních desetiletích k téměř úplné devastaci původní přírody.
Zbytky přírody, které můžeme počítat mezi významné krajinné prvky patří již jen: potok Ostrá s pobřežním porostem a remízky s místním názvem Gruby. Dále tůňka v polích s místním názvem Frajhuzy, remízek s bažinami Chmutovec, Služovický lesík, státní přírodní rezervace Hněvošický háj, rybník v Hněvošicích u místního lesíku a mokřady, které doprovázejí Hněvošický potok k polským hranicím.
Všechny tyto části krajiny jsem několikrát prošel a provedl jsem inventuru významných a převládajících rostlin se zaměřením především na dřeviny. Soustředil jsem se i na pozorování živočichů.

Podrobné výsledky jsou na záznamových kartách:
  1. Řeka Opava – splav u Palhance
  2. Pískovna na Palhanci
  3. Vodní nádrž Stříbrné jezero s okolím
  4. Potok Ostrá
  5. Remízky Gruby
  6. Pole a travnaté pásy mezi poli a komunikacemi
  7. Předěly mezi poli, které neslouží jako komunikace
  8. Polní komunikace
  9. Tůňka Frajhuzy
  10. Kateřinský potok – u soutoku ze dvou pramenišť
  11. Potok Chmutovec – remízek s bažinami
  12. Potok Chmutovec – oblast mezi remízkem a Služovickým lesíkem
  13. Služovický lesík
  14. Vrbový porost v polích u Služovic
  15. Hněvošický háj – přírodní rezervace
  16. Louky u Hněvošického potoka
  17. Rybník v Hněvošicích
  18. Hněvošický lesík u rybníka
  19. Hněvošický potok a mokřady u Cikalova mlýna
Dospěl jsem k závěru, že všechny sledované krajinné prvky jsou pro oblast velmi důležité pro ekologickou stabilitu krajiny, protože jsou to poslední místa, kde může docházet k udržení živočišných a rostlinných druhů.
Mým záměrem a cílem je realizovat vytvoření biokoridoru – liniových společenstev, pobřežních porostů podél potoků (horní tok Kateřinského potoka, dolní část Chmutovského potoka) a stromořadí na polních komunikacích od Grub přes Frajhuzy až po Kateřinský potok. Služovický lesík se může propojit s Hněvošickým hájem pomocí údolíčka, kde po sobě zanechal v poli bývalý potok jen několik pobřežních stromů. V tomto případě by se musel zlikvidovat meliorační systém, zabudovaný do země.
Stejně tak by ozdravění krajiny prospělo i navrácení Hněvošického potoka do původního koryta přes louky, které byly v padesátých letech mokřady.
Zjistil jsem, že do plánovaného biokoridoru v celkové délce 17 km je třeba pro jeho celistvost vysadit 6 km stromořadí u polních komunikací a pobřežních porostů u vodních toků.
Jsem si vědom, že realizace tohoto záměru je nesmírně těžká. Nejdůležitější budou vlastnické vztahy. Přesto věřím, že někdy v budoucnu k takovému ozdravění krajiny musí dojít.