V důsledku intenzivního zemědělského využívání krajiny ve směru od Palhance přes katastry obcí Oldřišov a Hněvošice, došlo v posledních desetiletích k téměř úplné devastaci původní přírody.

Zbytky přírody, které můžeme počítat mezi významné krajinné prvky patří již jen: potok Ostrá s pobřežním porostem a remízky s místním názvem Gruby. Dále tůňka v polích s místním názvem Frajhuzy, remízek s bažinami Chmutovec, Služovický lesík, státní přírodní rezervace Hněvošický háj, rybník v Hněvošicích u místního lesíku a mokřady, které doprovázejí Hněvošický potok k polským hranicím.

Všechny tyto části krajiny jsem několikrát prošel a provedl jsem inventuru významných a převládajících rostlin se zaměřením především na dřeviny. Soustředil jsem se i na pozorování živočichů.

Dospěl jsem k závěru, že všechny sledované krajinné prvky jsou pro oblast velmi důležité pro ekologickou stabilitu krajiny, protože jsou to poslední místa, kde může docházet k udržení živočišných a rostlinných druhů.

Mým záměrem a cílem je realizovat vytvoření biokoridoru – liniových společenstev, pobřežních porostů podél potoků (horní tok Kateřinského potoka, dolní část Chmutovského potoka) a stromořadí na polních komunikacích od Grub přes Frajhuzy až po Kateřinský potok. Služovický lesík se může propojit s Hněvošickým hájem pomocí údolíčka, kde po sobě zanechal v poli bývalý potok jen několik pobřežních stromů. V tomto případě by se musel zlikvidovat meliorační systém, zabudovaný do země.

Stejně tak by ozdravění krajiny prospělo i navrácení Hněvošického potoka do původního koryta přes louky, které byly v padesátých letech mokřady.

Zjistil jsem, že do plánovaného biokoridoru v celkové délce 17 km je třeba pro jeho celistvost vysadit 6 km stromořadí u polních komunikací a pobřežních porostů u vodních toků.

Jsem si vědom, že realizace tohoto záměru je nesmírně těžká. Nejdůležitější budou vlastnické vztahy. Přesto věřím, že někdy v budoucnu k takovému ozdravění krajiny musí dojít.